Konference k otázkám bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin

Ačkoliv první experimenty s genetickou modifikací začaly již před pětadvaceti lety, její větší uplatnění a množství geneticky modifikovaných produktů (zkráceně označovaných „GM-produkty“) se začaly objevovat až v několika posledních letech. (Pro srovnání - zatímco v roce 1996 bylo zaseto 2 000 000 akrů GM-rostlin, v roce 1998 se jednalo již o 67 000 000 akrů a v roce 2000 se tento počet téměř zdesetinásobil.)

V USA je dnes geneticky pozměněno přibližně 30 % až 40 % některých z hlavních plodin (jako například kukuřice a luštěniny) bez toho, aby byly jakýmkoliv způsobem označeny. Odborníci odhadují, že do konce letošního roku bude 90 % všech zemědělských produktů vypěstovaných v USA biotechnických (to znamená geneticky modifikovaných).

GM-potraviny jsou natolik specifické a nové, že se kolem nich okamžitě vyrojila řada otázek a neshod, které se pokouší řešit Konference k otázkám bezpečnosti geneticky modifikovaných produktů.
Zásadní rozpory v náhledu na GMO-potraviny jsou mezi státy Evropské Unie (včetně většiny států přidružených a kandidátských) a USA. USA spolu s Kanadou v současnosti produkují přibližně 82 %  veškeré světové produkce potravin GM (to představuje okolo 2/5 veškerých ploch osetých sójou, bavlnou, kukuřicí a olejem canola). Velké procentuální zastoupení GMO-plodin mají rovněž některé státy Jižní Ameriky a Čína. Ostatní země zaujaly postoj více obezřetný. Obzvláště Evropa, která je k otázkám ekologie tradičně mnohem citlivější než USA, pojala ke geneticky modifikovaným produktům nedůvěru. Například ve Velké Británii (kde mají lidé z geneticky modifikovaných potravin největší obavy), byl schválen návrh premiéra Tonyho Blaira na vydání map veškerých laboratoří a farem zabývajících se produkcí a výzkumem GMO. Objevují se také obavy z kontaminace geneticky nemodifikované úrody GMO - prostřednictvím větru, hmyzu, spodních vod …atd., čímž by došlo k nekontrolovatelnému šíření mezi nemodifikované plodiny i do volné přírody.

Další konference proběhla v Curychu a to na téma Geneticky modifikovaná krmiva. Dospívá k názoru, že GM-produkty obsadí zvláštní sektor trhu. Klaus Ammann, ředitel botanické zahrady, zdůraznil, že odhad ekologického rizika se nesmí omezovat jen na GMO, ale na každou odrůdu. Odmítá genetickou modifikaci zužovat jen na genetické inženýrství. Všechny kulturní odrůdy jsou geneticky modifikované a některé z nich cizí pro tento ekosystém (například kukuřice je pro střední Evropu zcela cizí). Apeloval na příznivce i odpůrce GMO, aby společně vybudovali udržitelné zemědělství.
Ředitel ústavu pro výzkum domácích zvířat, Caspar Wenk, hovořil o jednom z hlavních problémů konference – co se stane s DNA v těle zvířat. Dokládal, že dochází prakticky k jejímu úplnému strávení v zažívacím traktu. Pouze fragmenty o velikosti setin až desetin genu mohou být dočasně zachyceny buňkami (zejména buňkami imunitního systému). Jsou v nich rozloženy, ale tento proces trvá déle. Je to přirozený proces, kterým je zpracovávána veškerá DNA z krmiva. (Málo známý je rovněž fakt, že kromě 5 až 10 g DNA z potravy zpracovávají přežvýkavci také až dvacetkrát větší množství DNA mikroorganismů z bachoru a zažívacího traktu včetně vlastní DNA z buněk, které se odlučují od sliznic.)

Karen Aulrich z ústavu živočišné výživy Federálního zemědělského ústavu v Braunschweigu předložil řadu krmných pokusů s kravami, drůbeží a vepři. Zjistil, že modifikované a kontrolní plodiny podávají naprosto srovnatelné výsledky ve všech fyziologických parametrech, což dokazuje, že modifikace nezpůsobuje žádné nežádoucí změny. Transgenní kukuřice získala vyšší ocenění pro nižší - až o 90% - obsah mykotoxinů.
Beda Stadler z ústavu imunologie a alergologie bernské nemocnice se zabýval potravinovými alergiemi. Tyto alergie jsou spojeny s poměrně úzkou skupinou známých bílkovin. Podle jeho názoru, všechny plodiny, které jsou v současné době povoleny pro trh, nehrozí novými alergiemi, protože s použitými bílkovinami člověk přichází běžně do styku. Půdní bakterie, které jsou jejich zdrojem, denně jíme a dýcháme. Kromě toho se dobře tráví.

agrant – čtenářka

ChytráŽena.cz