Tipy pro zpracování čerstvé zeleniny v létě

Kdo nemá zahrádku, tak si čerstvou zeleninu může koupit na trhu nebo v marketu. V letním období, kdy se zelenina sklízí, mnohdy všechnu úrodu nestihneme zkonzumovat v čerstvém stavu, můžeme ji uchovat pro další část roku. V současnosti používáme takové konzervační metody, které zelenině neublíží a jsou šetrné k uchování vitamínů a minerálů. Některé druhy zeleniny nejsou vhodné ke zpracování nebo uskladnění.  Po sklizni takovou zeleninu ihned spotřebujeme, jedná se o různé druhy salátů a ředkviček.

Zeleninové saláty

Čerstvé zeleninové saláty jsou nejlepším zdrojem vitamínů a minerálů. V letním období nás příjemně osvěží. Například různé druhy hlávkových salátů a ředkviček můžeme použít na přípravu zdravých letních salátů, které se jemně zakapou olivovým olejem. Může vytvořit různé kombinace chutí a vůní podle našeho gusta. Hlávkové a ostatní saláty kombinujeme například s rajčaty, okurkami, cibulí, ale i s ovocem. Můžeme použít také octovou nebo jogurtovou zálivku.

Zmrazování zeleniny

Zeleninu nejlépe skladujeme mražením, aby byly zachovány všechny prospěšné látky i lahodná chuť. Ideální je mražení, ale i zde hodně záleží na vhodném postupu. Tento způsob konzervace patří k nejšetrnějším způsobům. Mrazit můžeme kořenovou zeleninu v různých směsích. Dále je vhodný na zmrazování hrášek, fazolové lusky, brokolice, paprika aj. Většinu druhů zeleniny je vhodné blanšírovat pár minut. Zelenina si zachová chuť, barvu a strukturu. Blanšírovanou zeleninu  pak dáme do mikrotenových sáčků nebo dóz a ihned vložíme do mrazáku.Takto uchovaná zelenina má i po rozmrazování velmi dobrý vzhled i chuť.

Zmrazený protlak

Zmrazený protlak si můžeme udělat například ze špenátu. Listy špenátu se rozemelou nebo jemně nasekají, poté hluboce zmrazí. V kuchyni se mražený špenát využívá často. Můžeme si ho namrazit a používat po celý zbytek roku. Před přípravou je dobré ho nechat pomalu rozmrznout a přebytečnou vodu slít. Připravit z něj můžete velmi mnoho chutných jídel. Používá se jako příloha k pečenému masu a knedlíkům, do rizota, těstovin, polévek, bramboráků a také palačinek.

Uskladnění zeleniny do písku i dřevěných hoblin

Tento způsob ukládání zeleniny patří k nejběžnějším. Ve vlhkém písku vydrží zelenina i několik měsíců. Kořenovou zeleninu - mrkev, petržel a  celer můžeme tak uchovat poměrně dlouhou dobu zapícháním do bedničky s vlhkým pískem a uskladněním v chladu a temnu. Pokud máme vlhčí sklep, můžeme zeleninu ukládat do hoblin a hrubších pilin. Když jsou hobliny příliš suché, je dobré je lehce pokropit vodou, promíchat a pak teprve vložit zeleninu. Tak vydrží zelenina i několik měsíců čerstvá. Další druhy zeleniny ukládáme v dobře větratelném sklepě, to se týká hlavně brambor. Cibuli a česnek svážeme a zavěsíme na vzdušném místě. Hlávkové zelí skladujeme uložením na regálu, nebo volně na hromadě, košťály vzhůru.

Konzervace zeleniny v soli

Nať kořenové zeleniny stejně jako kořen můžeme konzervovat solí. Zelenina se nadrobno namele, smíchá se solí a uloží do sklenic, které se zakryjí víčky. Můžeme použít všechny druhy kořenové zeleniny, mrkev, petržel, celer i pastiňák. Dále i cibuli a česnek. Při vaření se již zelenina nesolí. Výborný pomocník při přípravě polévek, omáček či mas. Konzervovat solí můžeme také kopr a houby.

Sterilovaná zelenina

Pomocí sterilace se konzervuje téměř všechna zelenina. Patří zde také zeleninové směsi a saláty. Zelenina se steriluje ve sladkokyselém nebo slaném nálevu. Nálevy jsou složeny z vody, octa, soli, cukru a aromatického koření. Sterilovaná zelenina je jednodruhová, můžeme zavářet okurky, zelí, malé cibulky, kukuřici, květák aj. zeleninové směsi, například kořenovou zeleninu, směs do bramborového salátu, různé čalamády, plněné papriky se zelím a další dobroty. Čalamády a jiné sterilované směsi podáváme především jako  přílohovou zeleninu. Přidává se také do salátů a  pomazánek. Můžeme s ní připravovat dušené, pečené, zapékané maso, nádivky, a náplně do masitých jídel a slaných koláčů. Dají se také využít do polévek i omáček.

Zavařování zeleniny s vysokým obsahem vody

Zeleniny s vysokým obsahem vody jako jsou cukety nebo rajčata jsou vhodná zavářet a následně použít v teplé kuchyni. Starší cukety je třeba oloupat a zbavit jader. Do zavařovacích sklenic můžeme přidat kopr, stejně jako na okurky, cibuli a  mrkev. Můžeme přidat také hořčičné semínko, bobkový list, pepř a nové koření. Zalijeme nálevem z vody, cukru, soli, octu a tymiánu, povaříme pár minut, uzavřeme a sterilizujeme. Stejně jako cukety, můžeme zavářet rajčata v pikantním kořeněném nálevu.

Konzervace zeleniny mléčným kvašením

Je to z hlediska zdraví nejšetrnější způsob konzervace. Zelenina si tak uchová velké výživové hodnoty, obsah vitamínu C se v ní dokonce zvyšuje. Kvašení probíhá při teplotě 20°C. Bakterie mléčného kvašení vytvářejí kyselinu mléčnou, která změkčuje vlákninu a má určité konzervační schopnosti. Na tento způsob kvašení používáme odjakživa zelí, celé okurky a malá rajčata. Na zimu je kvašená zelenina výborná na posílení imunity, působí proti únavě, obsahuje vitamíny, minerály a bakterie kyseliny mléčné. Při přípravě můžeme použít také bylinky jako je  kopr, celerová nať a křen.

Nakládaná zelenina v oleji a bylinkách

Zelenina naložená v oleji a bylinkách je vhodná k přímé konzumaci nebo k dalšímu zpracování. Do oleje a bylinek si můžeme naložit česnek, který neztrácí svou tvrdost. Díky naložení v oleji ztrácí svoji čpavost, uchovává si vůni a příjemně se zjemní. Můžeme ho použít na přípravu masa, do salátů, těstovin, rýže a jiných pokrmů. Do olejového nálevu se nejčastěji nakládají červené papriky - kapie. Také si můžete udělat směs zeleniny. Například z kořenové zeleniny, květáku a paprik. Jako koření přidáváme bobkový list a nové koření.

Sušení  zeleniny v sušičce

Vhodná zelenina k sušení je kořenová zelenina, nať celeru i petržele, pažitka, květák, brokolice, kukuřice a červená řepa. Sušit lze většinu zeleniny, kterou před sušením krátce předvaříme. Patří tady fazolové lusky, červená řepa, brokolice, kořenová zelenina, květák, kukuřice a hrášek. Sušení zeleniny trvá kratší dobu než sušení ovoce. Sušená zelenina je výborná do polévek a  omáček k přípravě různých masitých a rybích pokrmů.

Zeleninové šťávy

Základem každé zeleninové šťávy je mrkev, která je výbornou prevencí a zvyšuje odolnost organismu. Z mrkve jde připravit větší množství šťávy, která se pije samostatně nebo kombinuje s jinými druhy zeleniny, fantazii se meze nekladou. Můžete si připravit šťávu z hlávkového salátu, špenátu, okurky a červené řepy. Zeleninové šťávy jsou zdrojem cenných vitamínů a minerálních látek.

Protlaky

Protlak si můžeme udělat sterilizovaný, například z rajčat. Rajčata se propasírují, přidává se sůl a někdy i cukr. Nejčastěji je využíváme při přípravě omáček, na těstoviny, u různých druhů  masa a různých teplých jídel. Dodává pokrmům rajčatovou chuť a červené zabarvení. Pokud máme přebytek rajčat, tak si můžeme udělat také kečup. Kečup bez chemických přísad a konzervantů nám bude určitě chutnat. Kečup má široké uplatnění ve studené i teplé kuchyni.