Houby sbíráme pro potěšení, krásu a ceníme si je pro chuťové a aromatické vlastnosti. Pokládáme je za pochutinu s vysokými organoleptickými účinky na naše smysly. Jejich využití je široké – můžeme jimi dochutit vařené pokrmy, používat je jako koření, anebo je použít hlavní složku bezmasého pokrmu, pokud z nich uděláme řízky nebo třeba smaženici.
Houby jsou poměrně vodnaté, obsah vody v nich dosahuje až 92 % vody. Obsah bílkovin je relativně nízký a činní 1 až 2 %, sacharidů je v nich až 4 %, tuků zhruba 3 %. Z vitaminů můžeme v houbách nalézt vitamíny skupiny D, B hlavně biotin, B1, kyselinu nikotinovou apod. Z minerálů dominují fosfor a draslík, zinek a další.

A na co si dát při konzumaci pozor?
Větší příjem hub než jedna hrst, zvyšuje nejen riziko hyperkalémie (zvýšení hladiny draslíku v krvi), ale i zažívacích potíží. Houby sbírané u elektráren, frekventovaných silnic apod. obsahují více olova, rtuti, arzenu a dalších nebezpečných látek. Houby nezapíjíme alkoholickým nápojem. Nepoužíváme sušené houby, raději konzervované, mražené, ale jen v doporučeném množství.
Desatero správného houbaře
2. Hrubou očistu provedeme ještě před vložením do košíku.
3. Houby nesmějí být staré, promáčené, otlačené, červivé a špinavé.
4. Sbíráme jen houby, které bezpečně známe, každou houbu pečlivě prohlédneme.
5. Bezprostředně po sběru houby zpracujeme.
6. Houby mohou být v ledničce jen několik hodin, neskladujeme je do druhého dne.
7. Již tepelně zpracované houby znovu neohříváme.
8. Sterilované houby ve sladkokyselém nálevu je potřeba vždy před podáním propláchnout.
9. Pokud skladujeme houby v mrazáku, před zmrazením je tepelně zpracujeme.
Je třeba také zdůraznit, že houby jsou těžce stravitelné a neměly by se doplňovat o větší množství tuků, vajec, knedlíků, krupice. K houbovému jídlu se hodí chléb nebo brambory, které jsou předem technologicky zpracovány.
Zdroj: Fresenius Medical Care