Pikantnější zelená čočka, jemná žlutá či červená
Na francouzském trhu se objevují převážně dva druhy čočky – zelená (jejíž barva je spíše hnědá, občas s namodralým žíháním) a žlutá. Zelená čočka se vyznačuje pikantnější chutí, připomínající trochu pepř. Naopak žlutá čočka je často vyhledávaná pro svou jemnou chuť. Méně obvyklá je červená čočka, která se dá jednoduše rozeznat podle své naoranžovělé barvy. Patří mezi ty druhy, kterým je odstraňována vrchní slupka. Často se zpracovává do polévky či kaše, protože při vaření se velmi rychle rozpadá.Původem z Francie i odjinud
Podle Francouzské federace pro výzkum luštěnin (FNLS) vyprodukovala Francie za rok 2007 přibližně 9600 tun čočky. Hlavním pěstovaným druhem je zelená čočka. Ta většinou pochází z oblastí ve střední Francii (Haute-Loire, Indre, Cher...). Za pozornost stojí dvě pěstitelské oblasti, o jejichž luštěninách se i přes malou produkci často mluví. Jde o žlutou čočku ze Saint-Flour v oblasti Cantal a růžovou čočku ze Champagne, jejíž barva je spíše červená.Francouzská produkce má konkurenci v dovozu zelené čočky z Číny a obou druhů - zelené i žluté čočky z Kanady. Z každé země přišlo za rok 2007 přibližně 30 000 tun této luštěniny. Zelená čočka z Číny se často prodává v konzervách. Konzervárenský průmysl si ji cenní pro její tenčí slupku, vysvětluje FNLS.
Různé značky kvality
Dva typy francouzské čočky se můžou pyšnit značkou kvality. Vždy jde o čočku zelenou, jeden typ pochází z Puy a druhý z oblasti Berry. „Zelená z Puy“ se může chlubit značkou ochrany původu (AOC).Zmíněná čočka je pěstována v horské oblasti na sopečné náhorní plošině. Technická zpráva uvádí, že čočka se dává sušit ještě dříve, než úplně uzraje, proto je její slupka tak tenká a luštěnina neobsahuje tolik škrobu, což jí dodává moučnou příchuť.
Zelené čočce z Berry byla naopak přidělena chráněná geografická značka (IGP) [značka udělována produktům, jejichž jméno se shoduje s názvem oblasti, kde se produkt vyrábí či zpracovává; kvalita, reputace či význačná charakteristika mohou být spojovány s původem z dané oblasti – pozn.překl.]. Čočka z Berry je pěstována pod širým nebem na půdě, která je speciálně vybraná z více než čtyřiceti různých území oblasti Champagne berrichonne. Zmíněná značka se může pyšnit Červenou známkou [oficiální francouzská známka vysoké kvality – pozn.překl.], která zaručuje vysokou kvalitu chuti a čerstvost. Každoroční sklizeň totiž musí být hned ve stejném roce zpracována.
Pár lstí, jak připravit dobrou čočku
Dříve neodmyslitelné přebírání čočky je u produktů na nynějším trhu zbytečné. Často se radí začít čočku vařit ve studené vodě. Pro změnu obecně známé čočky s párkem, je dobré zkusit některé recepty méně kalorických úprav. Vězte, že nerozvařená čočka se výborně hodí k drůbeži či rybě. Je též možné ji připravit jako předkrm, do salátu či do polévky.Čočka se nevaří zas tak dlouho. Červené stačí 10 minut, žluté a zelené 20 až 30 minut podle jejího původu.
Nutriční hodnoty
Konzumace čočky je často doporučována, pro svůj vysoký obsah škrobů, které organismu dodávají sacharidy. Čočka je též důležitým zdrojem vlákniny. Přičemž Francouzi nekonzumují dostatek polysacharidů ani vlákniny.Na druhou stranu navzdory rozšířenému názoru tato luštěnina neobsahuje nijak nadprůměrné množství železa (100 g uvařené čočky obsahuje jednu čtvrtinu doporučené denní dávky železa).
100 g uvařené čočky obsahuje průměrně:
Energie: 107 kcal
Proteinů: 8,2 g
Lipidů: 0,5 g
Sacharidů: 17,5 g
Situace v ČR
Barevnou čočku už můžete sehnat i u nás, na domácím trhu, buď běžně na regálech, či v koutku zdravé výživy, či bio, nebo také specielně v obchodech zdravé výživy. Není ani výjimkou, že v nabídce najdete i čočku více barev v jednom balení. Návod na vaření a složení je v českém jazyce. Pro zpestření jídelníčku určitě stojí za to, abychom se luštěninám více věnovali.
Zdroj: SOS
ZUZI
ChytráŽena.cz