Trochu z historie bylinek
První známý záznam o tymiánu pořídili Sumerové už 5000 let před naším letopočtem. Pažitku, ale i další bylinky měli v oblibě už před šesti tisíci lety také staří Číňané. Egyptské papyry staré 3500 let zase zmiňují řadu bylin využívaných nejen v kuchyni, ale také v kosmetice a při balzamování. Ostatně snítky kopru byly nalezeny v hrobě faraóna z Théb (1550 př. n. l.).
Používat zelené bylinky je také trendem moderní výživy. Jejich spotřeba tak roste úměrně tomu, jak se množí poznatky o pozitivním působení bylinek na organismus. A to nemluvíme o kulinářských požitcích, které přinášejí. Gurmán si dnes neumí představit například pizzu bez oregána, uzeného lososa bez kopru, zeleninové saláty bez bazalky, dušené maso bez petržele nebo ozdobený pokrm bez pažitky.

Bylinky lze konzervovat, například sušením, nakládáním do oleje či octa, mražením. Ale pokud se bylinky zmrazí do několika hodin po sklizni, zachovají si tak po rozmražení většinu vitamínů, barvu, chuť i vůni a působí jako čerstvé.
Bez koření by jídlo bylo nudné a bez chuti, navíc bylinky jsou také léčivky. Jen namátkou: jejich správná míra podporuje trávení, některé pomáhají hubnout, mnohé druhy mají antibiotické či antiseptické účinky, často slouží jako stimulační prostředky při vyčerpanosti, jsou kvalitním a snadno dostupným zdrojem vitamínů a minerálních látek.
Zdroj: Findus
Jana Zedníčková
Chytrá Žena.cz