Ačkoli je pití kávy pro většinu populace zavedeným společenským rituálem, je značná část lidí přesvědčena o jeho škodlivosti. Tiše se přitom předpokládá, že jeden či dva šálky kávy denně nemohou významně ublížit. Ve skutečnosti mohou dokonce významně pomoci.
Za zdravotně největší přínos kávy lze zřejmě považovat především skutečnost, že má z běžně dostupných potravin suverénně nejvyšší obsah antioxidantů, více než ovoce či zelenina a například čtyřnásobně více než zelený čaj.
Podle odhadů může tak káva dodávat do lidského těla až 70 procent všech antioxidantů, které zkonzumujeme. O pozitivních účincích těchto látek bylo již napsáno mnohé, ve stručnosti tak lze připomenout jejich rozhodující roli v prevenci rakoviny a kardiovaskulárních nemocí. Pražení kávy přitom účinek antioxidantů dále zvyšuje.
Nejznámější „kávovou“ látkou je ale alkaloid kofein, klíčová látka pro stimulaci centrálního nervového systému. Kofein obsažený v kávě (v objemu jedno až dvě procenta z celkové hmotnosti) díky tomu zvyšuje fyzický výkon, stejně tak ale výkon psychický. Stimulační účinky kofeinu nicméně podporuje celá řada v kávě obsažených látek, z nichž množství není do současné doby chemicky identifikováno.
Ostatně jen antioxidantů je v kávě na tisíc druhů. Z klasických látek obsahuje káva vodu, tuk, cukry, bílkoviny, vlákninu i tuky. Podstatný je přitom obsah cukrů, které tvoří až polovinu hmoty usušených kávových bobů. V průměru 8 až 18 procent hmoty tvoří tuky příbuzné cholesterolu, z vitamínů je nejdůležitější niacin (B3), jehož obsah v pražené kávě stoupá oproti původní surovině (zelené nepražené kávě) až 25tinásobně.(zelené nepražené kávě) až 25tinásobně.