Fakta o kečupu, která vás překvapí

Bez kečupu si dnes těžko představíte řadu jídel, ať už jde o hranolky, špagety nebo třeba burgery. Věděli jste ale, že tahle milovaná pochoutka pochází z Asie a původně se vařila z ryb? Nebo co představuje jev zvaný tixotropie? Nahlédněte s námi do tajů oblíbené rajčatové směsi.

Něco málo o výrobě

Asi nikoho neohromí, že základem kečupu jsou rajčata ve formě protlaku. Kromě nich však kečup obsahuje i ocet, hřebíček, muškát, skořici a nové koření. Přesný poměr ingrediencí nicméně výrobci tají a považují jej za své know-how. O tom, zda je kečup dobrý, nerozhoduje jenom počet rajčat použitých na jeho přípravu, ale také kvalita základní suroviny. Mnoho kečupů má v sobě levné a málo prověřené rajčatové protlaky z Číny. To potom ovlivňuje celkovou chuť kečupu.

Zázrak jménem rajče

Když už jsme narazili na rajčata, o jejich zdravotních účincích se toho ví poměrně dost. Především mají vysoký obsah lykopenu, tj. antioxidantu. Říká se tak o nich, že pozitivně působí proti rakovině, srdečnímu infarktu a mrtvici. Něco na tom možná bude. Podle studie finské univerzity zveřejněné v americkém odborném časopise Neurology měli muži ve věku 46 až 65 let s vysokým obsahem lykopenu o 55 % menší riziko mrtvice.

Ať tak, či onak, experti radí jíst minimálně jeden rajčatový produkt denně. Tímto doporučením se řídí, jak jinak, především Italové. Pravý Ital si nejméně šestkrát za týden na stůl naservíruje právě pokrm z rajčat, nebo je k jídlu alespoň přikusuje. Ne nadarmo jsou rajčata hlavní přísadou italské kuchyně.

Výlet do historie

Historie kečupu není úplně známá, nicméně původ má prý v asijské rybí omáčce z fermentovaných ryb, korýšů a koření. Číňané této směsi říkali „ketsiap“. Britští námořníci ji na konci 17. století dovezli z Malajsie do Evropy. Anglický kuchař Richard Brigg pak měl v roce 1792 ryby nahradit rajčaty.

Perličky na závěr

Aby vám kečup vydržel co nejdéle, po otevření jej uschovejte do lednice. Přes jednou otevřený obal se totiž do lahve dostává vzduch, vlhkost a mikroorganismy. Další vlastností kečupu je, že pokud s ním delší dobu nemanipulujete, na povrchu vytvoří špunt. Proto byste kečup měli před použitím vždy protřepat. Dostane se tak do tekutého stavu a po naklonění s ním nebudete mít žádný problém. Jev, kdy některé koloidní látky (mezi nimi i kečup) při stálé teplotě fyzikálním zásahem (třepáním, mícháním) přecházejí z tuhého stavu do kapalného, se nazývá tixotropie.