Historie a mocná síla pravé čokolády

Čokoláda patří mezi nejoblíbenější pokrmy ve světě – tvoří zhruba 1 % stravy západní populace. Přesto, velmi málo „čokoholiků“ ve svém životě ochutnalo to, z čeho čokoláda pochází – syrové nepražené kakaové boby. Nepražené kakao chutná jako černá hořká čokoláda. Jedině takový pokrm je čokoládou v pravém slova smyslu a nabízí všechny benefity surového kakaa.

Ke kořenům pravé čokolády

Veškerá čokoláda se vyrábí z kakaových bobů, sušených semen plodů kakaovníku Theobroma cacao (theobroma znamená v řečtině pokrm bohů). Jejich kouzlo objevili už dávní Olmékové, první z kultur Mexického zálivu (1500 – 400 př. n. l.). Odtud pochází pojmenování kakao (výrazem kakawa Olmekové označovali kakaové boby). S výrobou čokolády začali Mayové (600 př. n. l.) a následně Aztékové (400 n. l.), kteří pěstovali kakao a připravovali z něj hořký nápoj  Xocolatl (vyslovováno jako „šokolatl“). Kakaovému nápoji připisovali léčivé účinky, považovali ho za dar od bohů a užívali jej při náboženských rituálech zasvěcených aztéckému bohu s podobou opeřeného bílého vousatého hada Quetzalcoatlovi, který údajně kakaovník lidstvu přinesl.

Aztékové si kakao cenili nad zlato, kakaovými boby dokonce platili. Například za 100 bobů bylo možné si koupit otroka. Pěnivý nápoj připravovali z kakaového prášku a vody a většinou jej dochucovali exotickým kořením, například vanilkou, pepřem nebo chilli. Poslední aztécký vládce Montezuma (16. století) prý byl schopen vypít až čtyřicet šálků čokolády denně!

Do Evropy se čokoláda dostala díky proslulému španělskému kolonizátorovi Hernánu Cortésovi, kterého do tajů přípravy čokolády zasvětil právě Montezuma. Cortés si čokoládu velmi oblíbil a do Španělska se vrátil s bohatým nákladem kakaového „zlata“. Místní mniši pak začali do kakaa přidávat cukr a koření. Recept uchovali v tajnosti déle než jedno století.

Španělsko se tedy stalo kolébkou evropské čokoládové historie. Pití čokolády bylo módní záležitostí a pochoutka se postupně rozšířila do Francie, Anglie i „Nového světa“. Ovšem s původní, tradiční recepturou už měla čokoláda pramálo společného. Do nápoje se přidávaly další a další ingredience. V roce 1847 se objevila vůbec první tabulka čokolády a o dalších 28 let později vstoupila na scénu první mléčná čokoláda.

Pražené vs. nepražené kakao

A jak to vypadá s výrobou  čokolády dnes? Masově produkovaná čokoláda vzniká pražením, zkapalňováním, mletím a následným smícháním kakaových bobů s rafinovaným cukrem, aditivy, mléčnými prášky, hydrogenovanými tuky, konzervanty a jinými dodatky. Z původních hodnot syrového kakaa v ní nezbývá prakticky nic. Naopak, kvůli cukru a aditivům „překypuje“ prázdnými kaloriemi.

Klíčová surovina čokolády, surové kakao, se přitom řadí mezi vůbec nejcennější superfoods a je jednou z nejkomplexnějších potravin planety. Obsahuje až 300 různých látek - minerálů, vitamínů a dalších životně důležitých složek. Je bohatým zdrojem organické síry, která vyživuje kůži a vlasy, a hořčíku důležitého pro správné fungování mozku. Hořčík je jedním z nejvíce nedostatkových minerálů v současné standardní stravě. Je také prokázáno, že kakaové boby jsou jedním z nejbohatších zdrojů antioxidantů – surové kakao obsahuje zhruba 10 % flavonoidních antioxidantů. To je dvakrát více než v červeném víně a třikrát více než v zeleném čaji.

Pozitivní vliv raw kakaových bobů

Zvýšením hladiny určitých neurotransmiterů vyvolává kakao pozitivní pocity a podporuje jasnou mysl.

• Endorfiny – kakao stimuluje sekreci endorfinů, které navozují příjemné pocity, podobné těm, které sportovci zažívají při podání dobrého výkonu.
• Fenyletylamin – látka obsažená v čokoládě je stejnou látkou, která se vytváří v mozku, když je člověk zamilovaný.
• Anandamid – látka pojmenovaná podle sanskrtského slova ananda (neboli vnitřní štěstí) je přirozeně produkována v lidském mozku, když se člověk cítí uvolněně a šťastně.

Nepražené kakaové boby jsou bohaté na množství základních minerálů. Vedle hořčíku a síry to jsou především železo, vápník, chrom, draslík, mangan, zinek a měď.

Železo – je nezbytou podmínkou krvetvorby a prevencí proti chudokrevnosti.
Vápník – je základním stavebním kamenem kostí a zubů, ovlivňuje činnost svalů, podílí se na vedení nervových vzruchů, uplatňuje se při srážení krve a regulaci srdečního rytmu.
Chrom – je stopový prvek, který zesiluje působení inzulinu a je důležitou složkou pro nastavení optimální hladiny cukru v krvi.
Draslík - minerál potřebný pro udržení rovnováhy tekutin v těle, a stejně tak krevního tlaku a nervově svalových funkcí. Hraje důležitou roli při přenosu elektrických impulsů v srdci.
Mangan - se společně s železem podílí na krvetvorbě.
Zinek – je klíčový pro imunitní systém, játra, slinivku a enzymatické reakce.
Měď – také působí příznivě na krvetvorbu a imunitní systém.

Kakao obsahuje také kyselinu olejovou a jednoduché nenasycené tuky, které jsou přítomné i v olivovém oleji. Rovněž velmi malé množství kofeinu a theobrominu, který stimuluje centrální nervový systém, uvolňuje svalstvo a rozšiřuje cévy, čímž napomáhá snižování krevního tlaku.