Je káva škodlivá?

Dát si dobrou kávu je často u nás spojeno se společenským aktem, doma je to jistá relaxace, u někoho je to častý životabudič. Obliba kávy v posledních letech stoupá, a to i přesto, že se neustále diskutuje o vhodnosti tohoto tradičního nápoje. Zkusme si tedy shrnout některé poznatky.

Kávové zrno

Stejně jako u vína i u kávy je chuť ovlivněna původem kávového zrna.       V podstatě lze říct, že existují všeho všudy dva typy zrn. Prvním je zrno arabika z kávovníku arabského, který se pěstuje v Etiopii a je základem mnohých kvalitních káv. Druhou odrůdou je zrno robusta, které pochází z Afriky, Dálného Východu a Brazílie. Setkáme se s ním u většiny běžných káv z obchodu, což ovšem nijak nesnižuje jeho kvalitu – naopak, i zrno robusta se těší zasloužené úctě. Už při pouhém pohledu na zrno lze udělat dlouhou přednášku o jeho původu a vlastnostech budoucí kávy. Tmavá barva a lesklý povrch napovídají, že jde o zrna arabika, která byla pomalu pražená. Jsou-li zrna pražená rychle, bývají světle hnědá a dodávají kávě „suchou“ chuť.
Kávu můžete koupit buď ve formě celých zrn, anebo mletou. Celá zrna mají tu výhodu, že zůstanou déle čerstvá, zatímco aroma mleté kávy po otevření balení rychle vyprchá, a proto bychom ji měli co nejdříve zkonzumovat.

Etické pozadí kávového průmyslu

Ekonomika některých chudých zemí je zcela závislá na kávovém průmyslu. Nicméně mnoho malých farmářů dostává za svou práci mnohem méně, než jejich produkce stojí, čímž jsou postupně vtaženi do bludného kruhu chudoby a dluhů. A zatímco farmáři prodávají se ztrátami, velké kávové koncerny doslova kvetou a prosperují. Řešením je upřednostňovat kývu Fairtrade, jejíž výroba proběhla za důstojných podmínek a za dodržení pravidel týkajících se životního prostředí.

Káva a rakovina

Čas od času se objeví zpráva, že pití kávy zvyšuje riziko onemocnění rakoviny. Vzápětí je tato zpráva popřena jinou, která naopak kávu doporučuje jako prevenci proti téže nemoci. Ve skutečnosti káva opravdu obsahuje antioxidanty, látky účinné v boji proti rakovině, ovšem nikdo neví, do jaké míry jsou účinné. Co však je jisté – káva nikdy nemůže nahradit doporučovaných pět porcí ovoce, nebo zeleniny za den.

Káva a psychika

Někteří studenti spoléhají na tvrzení, že káva zlepšuje paměť a schopnost řešit složité úkoly, a často ji popíjejí ve zkouškovém období. Tato teorie vychází z výzkumu, kterému se podrobilo 676 zdravých starších mužů z Finska, Nizozemí a Itálie a ve kterém se po deset let měřila jejich kognitivní (poznávací) schopnost. Ti, kteří v průběhu těchto deseti let pili třikrát denně šálek kávy, měli tuto schopnost vyšší než jejich vrstevníci, kteří kávu nepili. Studie dále naznačila, že káva může do jisté míry pomáhat chránit před Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou, nicméně stále chybí dostatečně přesvědčivé důkazy.

Káva a cukrovka

V roce 2006 se objevilo v publikaci Americké Zdravotnické Asociace (American Medical Association), že káva umí redukovat riziko onemocnění diabetem druhého typu, což ovšem koliduje s teorií vyslovenou o několik let dříve, a to, že kofein může snižovat citlivost na inzulín, a tedy naopak vede ke vzniku diabetu druhého typu. Tyto protichůdné názory pravděpodobně plynou z toho, že vznik cukrovky je podmíněn řadou dalších faktorů z oblasti životního stylu, jako je kouření, konzumace alkoholu, strava apod., které zřejmě vědci neberou v potaz při výzkumech účinků kávy.

Káva a onemocnění jater

V Itálii vyšla v roce 2007 zpráva zabývající se souvislostí mezi pitím kávy a rizikem nádoru jater. Italové tehdy došli k závěru, že káva může pravděpodobnost onemocnění snižovat. Jiná studie, provedená o rok dříve ve Spojených státech, a to na 125 000 lidech, zase přišla s tím, že s každým hrnkem kávy se snižuje riziko cirhózy jater. Nicméně i přes tyto protektivní účinky kávy, bychom měli konzumaci alkoholu udržovat ve stanovených limitech, abychom se skutečně vyhnuli jaterní cirhóze.

Kofeinový hit

Kofein se chová jako stimulant, a proto je káva tak oblíbeným ranním a „pracovním“ nápojem. U většiny lidí nemá jeden, či dva hrníčky kávy ráno či dopoledne žádný vliv na spánek. Pití kávy v druhé půlce dne však může mít negativní dopad zejména u těch, kdo jsou citliví na stimulanty. Doporučuje se tedy nepít větší množství kávy alespoň pět až šest hodin před spaním. Káva před cvičením, či ve stresové situaci zase neprospívá lidem s vysokým krevním tlakem, protože to tlak ještě zvýší, i když jen dočasně. Navíc kofein snižuje absorpci vápníku v kostech, což podporuje vznik osteoporézy. Shrnuto, velké množství kávy škodí, protože jako stimulant může mít v dlouhodobém měřítku negativní dopad na hladinu energie a může omezit vstřebávání některých vitamínů a minerálů.

Příprava kávy

Uvařit výtečnou kávu lze doma jen těžko. Přesto pro vás máme pár rad a triků, které by vám mohly usnadnit alespoň ten začátek:

Používejte čerstvou kávu

Čerstvě namletá káva je základ úspěchu. Pokud ji koupíte již mletou, měli byste ji použít co nejdříve. Také se v obchodě podívejte na datum výroby, či datum balení a vyberte si kávu, která je nejpozději balená. To platí i u zrnkové kávy.

Dávejte přednost vlastnímu mletí kávy

Pokud si kávu nenamelete těsně před přípravou, počítejte s tím, že většina jejích kvalit už je dávno pryč.

Chce to praxi

Namlít zrna „tak akorát“ je umění. Pokud jsou namleta příliš najemno, káva může být hořká. Naopak příliš hrubě namletá zrna zase mohou způsobit, že káva bude bez chuti. Jen pravidelným tréninkem se naučíte se zrny pracovat.

Nebojte se experimentovat

Především u instantní kávy platí, že teprve na základě několika pokusů zjistíte, kolik vody je potřeba, abyste získali nápoj, který stoprocentně vyhovuje vašim chuťovým buňkám.

Oživte chuť

Přísady jako vanilka, skořice, nebo kakaový prášek dodají kávě specifickou příchuť. Pokud chcete kávu takto vylepšit, přidejte tyto ingredience před zalitím kávy horkou vodou.

Jakou si dáte kávu?

Dnes je nápojový lístek v restauracích doslova zahlcen nejrůznějšími názvy, které označují různé typy kávy. Některé jsou notoricky známé, u jiných jen málokdo tuší, o co se jedná. Tady je tedy slovníček těch nejzákladnějších pojmů:
Espresso:Silná černá káva z pražených a jemně namletých zrn. Podává se v malých šálcích.
Capuccino: Italské espresso doplněné napěněným horkým mlékem a posypané čokoládou.
Frappucino: Směs kávy, vody, mléka a různých sirupů doplněná ledem.
Ledová káva: Dvojitá silná káva zředěná ledem.
Caffe-latte: Káva s mlékem v poměru jedna ku dvěma (jedna třetina káva, dvě třetiny mléko). Obvykle se podává ve vysokých sklenicích.
Macchiato: Espresso „poskvrněné“ trochou horkého mléka.
Mocha: Espresso s čokoládou a šlehačkou.

Jste-li na dietě a nechcete se držet pouze čisté kávy, dávejte přednost variacím s odtučněným mlékem. Držte se na míle daleko od nápojů zvaných „Chocolate creme“ apod., nebo jim alespoň neholdujte.

Obsah kofeinu

Pro většinu zdravých lidí by střídmé pití kávy (což je zhruba 2-3 šálky za den) nemělo představovat zdravotní rizika. Obecně to znamená zhruba 200-300 mg kofeinu, ovšem množství kofeinu se liší v závislosti na typu a přípravě. Například na jednom šálku může být rozdíl až 60 mg kofeinu. Obecně platí, že instantní káva obsahuje méně kofeinu než káva čerstvě namletá.

A jak to vypadá konkrétně?
Nápoj             Obsah kofeinu (v mg)
Mletá káva (200 ml)             115 – 175
Instantní káva (200 ml)        65 - 100
Espresso (50 ml)                  100
Silný černý čaj (200 ml)        80 - 120
Horká čokoláda                     20 - 35
Káva bez kofeinu (200 ml)    2 - 5

Závěrem

Pití kávy má svá pozitiva i negativa, navíc účinky se u jednotlivých osob zásadně liší. Většina lidí si určí adekvátní denní spotřebu na základě vlastních potřeb i citlivosti na stimulanty, jinými slovy, záleží na každém, jak dlouho do noci chce být vzhůru. Přílišným pitím kávy si můžeme přivodit bušení srdce, úzkost, nespavost, bolest hlavy či podráždění žaludku. Zejména těhotné a kojící ženy by měly být opatrné a příjem kofeinu omezit na minimum. Pokud se bez kávy neobejdete, snažte se nepřesahovat 2-3 šálky za den, a pokud lze věřit studiím, dokonce tím uděláte něco pro své zdraví