Jídlo u ledu: Jak správně mrazit a co do mrazničky nepatří

Od dob, kdy se potraviny uchovávaly ve vrstvě soli, aby vydržely, už nějaký čas uplynul. Dnes nechybí v žádné domácnosti mraznička, která nám umí vytrhnout trn z paty, když dojdou čerstvé potraviny, zvládne pojmout nával masa ze zabijačky nebo obří várku ovoce ze zahrádky. I mražení potravin ale má svá pravidla. Čím se řídit, aby vám jídlo v mrazničce vydrželo a hlavně chutnalo?

Ovoce a zelenina, které obsahují velké množství vody, se mrazí poměrně špatně. Ztrácí totiž strukturu a po rozmrazení mohou připomínat spíš beztvarou hmotu, navíc bez valné chuti. Přesto je do mrazničky můžete dát, je ale třeba předem ovoce zeleninu tepelně upravit, například udělat pyré, a to rozdělit do pytlíčků. Listové saláty nebo špenát jednoduše spařte horkou vodou a poté naporcujte a zmrazte. Mezi potraviny, které se mrazničce musí vyhnout obloukem, patří celá vejce, mléčné výrobky, majonéza či smetana. V žádném případě také nemrazíme již jednou rozmrazená jídla – hrozilo by namnožení nebezpečných bakterií. Pozor si dejte také na mražení pečiva, které by mělo být vždy plně vychladlé. Pokud byste do mrazáku vložili ještě teplý chleba, podpoříte vznik pro zdraví nebezpečných plísní.

Má smysl mrazit ovoce a zeleninu plné vitaminů? Rozhodně se nemusíte bát, že byste veškeré zdraví prospěšné látky mrazením zničili. Například vitamin C zvládá nízké teploty i delší dobu naprosto bez problémů. Klíčové je ovšem nenarušovat teplotní řetězec a udržovat teplotu v mrazničce stabilní – výrobci se shodují na -18°C. Každé kolísání teplot ovlivňuje trvanlivost zmražených potravin, jejich strukturu a také chuť. Mrazit bychom měli jen nezkažené a čerstvé ovoce, které je třeba vždy důkladně omýt a poté zbavit pecek či stopek a nakrájet dle potřeby. Porce volíme tak, abychom rozmraženou část zvládli spotřebovat. Lepší je tak spíše více menších porcí.

Potraviny byste vždy měli mrazit ve vhodném obalu, nikdy ne „na volno“. Dobře zvolený obal totiž prodlouží životnost mražených potravin a zachová více jejich chuti. Hodí se plastové pytlíky s uzávěrem, ze kterých je dobré před zavřením vytlačit co nejvíc vzduchu. Mrazit můžete i v plastových krabičkách, vždy si ale ověřte, zda jsou určené do mrazáku a nízkých teplot. Potraviny by při mrazení měly mít kolem sebe dostatečný prostor, aby se nepoškodily, případně nevytekly do mrazicího prostoru. Jídlo je třeba zmrazit rychle, aby se zamezilo kažení. Ideální je využít funkci rychlého mražení, kterou má většina moderních mrazniček. Potraviny mrazíme hned v den nákupu, aby byly opravdu čerstvé, a i po rozmrazení chutné.

Mraznička, obzvlášť větší, se někdy postupem času změní spíš v „pohřebiště“ potravin. Tajuplné zmrazené balíčky, které se krčí někde vzadu v mrazicím šuplíku, zapomenuté mražené maso nebo hotová jídla nechaná na horší časy… Nespoléhejte na to, že si budete pamatovat, co a kdy jste do mrazáku dávali. Cokoliv, co balíte do vlastních sáčků či krabiček, vždy důsledně popisujte názvem a datem zmrazení. A pokud jste milovníci systému, pořiďte si k mrazáku i speciální sešit nebo si veďte záznamy online. Budete mít přesný přehled o tom, co váš mrazák ukrývá a které jídlo už byste měli co nejdřív spotřebovat. Žádný mrazák neuchová jídlo věčně. Maso bychom měli spotřebovat nejdéle do jednoho roku – déle vydrží libovější. Rok bez problémů vydrží i ovoce, naopak pečivo bychom měli spotřebovat nejdéle do dvou měsíců.
 
Vadí vám, že se při mrazení rybízu, jahod a dalších drobných potravin plody navzájem slepí v beztvarou hmotu? Nejdřív je rozmístěte na tác, nechte lehce namrazit a až pak je přesypte do mrazicího pytlíčku. Díky tomu si zachovají tvar a půjdou snáze použít, až v zimě dostanete chuť třeba na jahodové knedlíky.