Kebab vzniká tak, že se maso nakrájí na plátky a navleče se postupně na dlouhou vertikální jehlu, čímž vznikne obrovský válec. Vtip je ale především v tom, že úplně nahoru se napichuje nejtučnější maso, jehož tuk se pak vlivem tepla rozpouští a během pečení stéká dolů, což zabraňuje připalování či vysychání opékaného masa. Jehla se pomalu otáčí blízko zdroje tepla, aby se maso opékalo postupně.
Když dojde na servírování, odkrajují se malé kousky masa nejprve po celém povrchu a teprve poté se postupuje směrem dovnitř, takže maso, které dosud bylo skryté a pouze narůžovělé, má dostatek času získat nazlátlou barvu pro další jedlíky.
Kebab se může použít jako náplň do arabského chleba (döner). Většinou se přidává směs z cibule, rajčat, salátu, zelených papriček, anebo je maso doplněno různými omáčkami, většinou pikantními (na základě čerstvých chilli papriček, česneku a olivového oleje), případně ochucenými kmínem či koriandrem.
Kombinace masa (bílkoviny), chleba (uhlohydráty) a zeleniny (nezbytná součást naší výživy), činí z kebabu kompletní pokrm. Navíc pokud při přípravě není použito příliš mnoho dochucovadel a přísad, můžeme jej považovat za vyvážený i z kalorického hlediska. Nicméně je třeba mít na paměti, že kebab je sice vhodný jako jedno z denních jídel, ovšem příliš výživný na to, aby byl jen svačinkou mimo pravidelnou stravu.
V první řadě je třeba dávat pozor na omáčky, které jsou většinou tučné a mohou narušit vyváženost pokrmu (především jsou-li servírované v hojném množství). Nutriční hodnoty totiž nezáleží na samotném mase, ani na tom, kolik množství kterého masa obsahuje jedna porce. Jsou to především omáčky, které jsou nebezpečné – a které si ale můžeme vybrat. Je jen na nás, zda se rozhodneme pro dietnější kečup, tučnou majonézu či středně těžkou omáčku. Dnes není výjimkou ani jogurtová zálivka.
Z hygienického hlediska nejsou u masa žádná zvláštní rizika, protože maso se neustále peče a hned se servíruje. Větším problémem může být zelenina, a tak se vždy přesvědčte, že ji prodejce uchovává v chladu. I zde platí, že nejlepší představu o hygieně si uděláte tak, že si dobře prohlédnete prodejní místo (čistota, pořádek apod.).
Zdroj: SOS
ZUZI
ChytráŽena.cz