Konzervování a mražení ovoce

Konzervování ovoce a zeleniny je způsob, jak zachovat pro konzumaci přebytky tohoto sezónního zdroje živin. Základní principy uchování potravin jsou známy už z poloviny 19. století, ale jeho metody a způsoby se novými poznatky zdokonalovaly a zjednodušovaly. Kromě vitamínů, zejména skupiny C, obsahuje zelenina a ovoce další důležité složky živin, které se při správných postupech při konzervování zachovají.

Dnes je na trhu nepřeberné množství různých kompotů, džemů, past i mražených ovocných a zeleninových produktů, ale zkusit vyrobit domácí zavařeninu nebo kompot je přesto dále lákavé. Nejen proto, že tak lze využít všechny přebytky sklizně z vlastní zahrádky, ale také proto, že doma si můžeme vyzkoušet a vytvořit řadu vlastních variant džemů a realizovat své chuťové nápady, byť by to byl první a poslední pokus té které kombinace.

Domácí konzervace má i další výhody-nejvýznamnější je, že ovoce můžeme zavařovat přesně v tom stupni zralosti, v jakém je potřebujeme, čerstvé a nepoškozené dlouhým transportem i skladováním před konzervárenským zpracováním. Pracujeme vždy s čistými, nerezavějícími nástroji a nádobami, nejlépe z nerezové oceli nebo smaltovanými a s porcelánovými či kameninovými mísami. Sklenice i víčka, které při konzervaci používáme, musí být vymyté vařící vodou, osušené a sklenice při plnění zahřáté (mohly by při styku s horkým džemem prasknout).

Snažíme se co nejméně sahat po chemikáliích a různých průmyslově vyráběných přípravcích. Nechceme-li používat k rosolování petosu, můžeme si vyrobit pektinové přípravky sami. Chemicky ošetřených citrusových plodů je na trhu stále méně-jejich chemická konzervace je drahá , proto se producenti snaží bez ní obejít. Stačí citrony a ostatní plody ponořit na 5 min. do 60-70 °C teplé vody a dobře očistit. Zavařovat lze téměř každé ovoce a zeleninu. Vyrábíme z nich kompoty, džemy,  marmelády, povidla, rosoly, mošty, vína, ovoce můžeme uchovat také naložením v alkoholu nebo sušením. Postup výroby je různý, může se zdát i pracný, ale při dodržení základních zásad se dílo téměř vždy zdaří a výsledek potěší.

RECEPTY NA DOBRÉ DŽEMY:

Džem z jahod a karotky
Ingredience:
800 g jahod,
300 g karotky,
1 lžička skořice,
špetka nastrouhaného muškátového oříšku,
300 g želírovacího cukru,
1 lžička kyseliny citronové.

Příprava:
Jahody opláchneme a podusíme. Očištěnou a opláchnutou karotku podlijeme trochou vody, podusíme, rozmixujeme a přidáme k jahodám. Hmotu doplníme kořením, postupně přidáváme i cukr a kyselinu citronovou a prudce vaříme, až se část šťávy odpaří. Džem naplníme do skleniček, upevníme víčky a sterilujeme: sklenice o objemu 200 ml - 20 minut při 85 °C.


Broskvový džem
Ingredience:
příprava cca 20 minut, na 4 sklenice:
1,25 kg zralých broskví,
500 g želírovacího cukru,
2 svazky čerstvé máty

Příprava:
1. Broskve dáme do velké mísy a přelijeme vařící vodou. Necháme stát 1 min. a prudce ochladíme ve studené vodě a oloupeme.
2. Broskve rozkrojíme na plátky, vyjmeme pecky. Čtvrtinu drobně pokrájíme, zbytek rozmixujeme.
3. Pyré smícháme s želírovacím cukrem a v kastrolu za stálého míchání vaříme 3 min.
4. Mátu opláchneme pod studenou vodou a osušíme papírovým ubrouskem. Lístečky nakrájíme na úzké nudličky.
5. Kastrol sejmeme z ohně. Posekanou mátu a kousky ovoce vmícháme do broskvového pyré. Horký džem naplníme do sklenic a uzavřeme kovovými nebo šroubovacími víčky. Obrátíme dnem vzhůru nebo sterilujeme.
Tip: Ovoce vložíme do slabého roztoku 3 g kyseliny citronové, aby nezhnědlo.