Mléko - Co jsou mýty a co pravda?

Příklady mýtů včetně vysvětlení odborníků

 

•           Čerstvé mléko je zdravější než trvanlivé.

 

Tepelně neošetřené mléko může obsahovat choroboplodné zárodky, je proto třeba jej před konzumací správně tepelně upravit. U trvanlivého a pasterizovaného mléka je garantováno, že je bezpečné a choroboplodné zárodky neobsahuje.

 

•           Mléko zahleňuje.

 

Mléko vytváří na sliznici trávicího traktu ochranný film (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době rozkládá na základní živiny. V minulosti se tato vlastnost využívala při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu.

 

•           Odborníci zastávají názor, že mléko není zdravé.

 

Věda prokázala prospěšnost mléka pro obsah kvalitních bílkovin a vápníku a dalších pro zdraví prospěšných látek. Mléko není vhodné pouze pro osoby s alergií na mléčné bílkoviny či s nesnášenlivostí mléčného cukru.

 

•           Mléko je moc tučné, má moc kalorií.

 

Obsah tuku závisí na stupni odstředění. Energetický obsah sklenice polotučného mléka (200 ml) odpovídá energetickému obsahu poloviny jablka.

 

•           Mléko obsahuje nezdravé živočišné tuky a cholesterol.

 

Na tuk se vážou vitaminy, které by tělo jinak nevstřebalo. Mléko sice obsahuje malé množství tuku a cholesterolu (plnotučné mléko např. obsahuje 3,5 % tuku). Ve srovnání s mléčnými výrobky je obsah tuku v mléce nižší - nízkotučné sýry mají např. 30 % tuku, sýry typu Hermelín více než 40 % apod. (jedná se o množství tuku v sušině, absolutní množství tuku je nižší, např. Eidam 30 % má cca 12 % tuku, tj. 12 g ve 100 g sýra).

 

•           Mléko pro člověka není vhodné. Člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce.

 

Člověk je živočišný druh, jehož stravování se velmi liší od jiných savců, je jediný, jehož mládě vyžaduje dlouhou péči. Lidský druh vstřebává potřebné množství vápníku nejsnáze z kravského mléka, a to  především do věku cca 23 let, kdy si tak buduje pevnou kostní tkáň. Snížená spotřeba mléka vede k osteoporóze ve zralém věku, což má vliv na komfort života a později k jeho přímému ohrožení pohybovou invaliditou. Kravské mléko nelze nahradit sójovým nápojem, jen doplňkem stravy s vápníkem, případně i s vitaminem D.

 

Pokud má někdo potíže s trávením kravského mléka, je to anomálie jedince (např. laktózová intolerance se vyskytuje jen u 2 -10 % Evropanů).

 

A jedna poznámka na závěr: je-li kravské mléko nevhodné pro člověka, pak ze stejného důvodu by mělo být pro lidskou stravu nevhodné i pšeničné zrno jako zárodek další generace.

 

•           Mléko z obchodu je ředěné vodou a přidává se do něj řepkový olej.

 

Obsah jednotlivých složek mléka je dán potravinářskými normami pro jednotlivé stupně odstředění. Mléko prodávané v obchodech projde několika stupni zpracování:

Čerstvé mléko v mlékárně nejprve projde separací, kde se částečně oddělí mléčný tuk. Následuje  standardizace, při které upravuje požadovaná tučnost mléka. Takto upravené mléko je následně homogenizováno (což je proces, při němž jsou kapičky tuku rozloženy na mnohem menší tukové jednotky, které jsou v mléce rovnoměrně rozptýleny. Jako poslední je ošetření metodou UHT (trvanlivé mléko) nebo pasterizace (pasterizované mléko). Přidávání řepkového oleje by bylo technicky obtížně proveditelné, ale také nákladnější než klasická mlékárenská technologie (nicméně řepkový olej sám o sobě je považován díky nízkému obsahu nasycených mastných kyselin a vyváženému obsahu  omega 3 i omega 6 mastných kyselin za velmi kvalitní rostlinný olej vhodný pro zdravou stravu).

 

Autoři: Ing. Ctibor Perlín, CSc., prof. Ing. Jana Dostálová, CSc.

Společnost pro výživu, Fórum zdravé výživy