Základní třídění plemen skotu je podle původu, prošlechtění, geografického rozšíření a užitkového směru. Plemena krav se dělí jednoduše na mléčná, s kombinovanou užitkovostí a masná. Mezi mléčnými plemeny najdeme například černostrakatý skot-holštýn, červenostrakatý skot (českou stračenu) a jerseyský skot. Mezi plemena kombinovaného užitkového typu patří například plemena horského strakatého skotu-švýcarský strakatý skot, německý strakatý skot, montbeliardský skot atd. K masným plemenům, tedy krávám, které se primárně nedojí, a jejich chov je určený pouze na maso, patří například belgické modré plemeno, skotský náhorní skot neboli highland, galloway, hereford, aberdeen-angus a další. V České republice se v bio režimu chová na mléko český strakatý skot, hojně se vyskytuje například jersey nebo masná plemena highland a aberdeen-angus.
Jaké jsou rozdíly ve způsobech chovu?
Chov skotu se u nás dělí v podstatě jen na dva typy. Prvním z nich je vazné ustájení, které se hojně využívalo v dobách minulých. Dnes se objevuje minimálně, a to spíše v malochovech. Druhým typem chovu je volné ustájení, u něhož je kladen větší důraz zejména na dobré životní podmínky, tedy welfare. Nejlepší podmínky pro život nabízí nejen skotu, ale všem zvířatům, bio farmy, jejichž hospodaření i chov se řídí zásadami ekologického zemědělství.Ekologické zemědělství disponuje dvěma druhy ustájení. První je celoroční na pastvině, které je využívané především u chovu masného skotu typu highland, kterému i pobyt ve sněhu udělá radost. Druhý typ ustájení je částečně ve stáji, kdy krávy ale mají vždy přístup do výběhu či rovnou na pastvinu. Tento systém se využívá především u mléčných plemen. Stáj musí být navíc vybavena dostatečným prostorem k odpočinku i dalšími doplňky, jako jsou například drbátka apod. Dojnice chované v ekologických chovech i tak tráví většinu života na pastvě a v případě ustájení musí mít dostatek místa k pohybu i krmení.
Ekologické zemědělství respektuje potřeby zvířat, krávy mají možnost žít v téměř přirozených podmínkách a tento přístup vede k prevenci nemocí. Ekologické dojnice také většinou žijí mnohem déle, protože nejsou degradovány jen na stroje na mléko, ale zachází se s nimi s patřičnou péčí.