Habaneru se dobře daří v teplém klimatu, avšak příliš slunce může škodit listům rostliny. Jako u všech paprik habaneru se daří v oblastech s dostatkem slunce a půdou o kyselosti 5-6 pH. Rostlinky se doporučují zalévat jen když je velké sucho. Přílišné zalévání papriček způsobuje jejich hořkost, která je nežádoucí.

Asi správně tušíte, že svou pálivě-hřejivou schopností působí na krevní oběh, a to vcelku blahodárně. Pomáhají prokrvení orgánů, a tím i jejich větší citlivosti, což se nejvíce projeví ve smyslu afrodiziak. Jejich další schopností je podporovat v těle tvorbu endorfinů (hormonů štěstí), čímž navozují pocit spokojenosti. Snižují také hladinu cukru v krvi, takže jejich umírněná konzumace se doporučuje například cukrovkářům. Stejně tak držíte-li dietu, dejte si alespoň jednou denně kousek papričky. Říká se, že při požívání pálivého jídla se samovolně zvyšuje výdej energie až na dvojnásobek. A dokonce britská studie prokázala jistou souvislost s nižším výskytem rakoviny slinivky a plic ve světových lokalitách, kde tuto pochutinu konzumují pravidelně a bez ostychu.
Za všechny tyhle bohulibé účinky může látka jménem kapsaicin. To je tatáž látka, která nám rozpálí chuťové buňky a pokračuje zapáleně celým trávicím traktem – cestou stimuluje tvorbu žaludečních šťáv, napomáhá trávení a nakonec vydesinfikuje i střeva od nežádoucích bacilů. Zkrátka čím ostřejší, tím léčivější…

S touto plodinou se zkrátka vyplatí experimentovat a dalo by se říci, že jí není nikdy dost. Původně se pěstovala v Americe a díky Kolumbovi ji dnes můžeme konzumovat i my.
Ještě přidám jednu příhodu s touto papričkou. Jak jsem se již zmínila, paprička i celý keř vypadají moc pěkně. Mám růžovou odrůdu habanera. Tyto papričky krásně voní. Neřekli byste, že se jedná o tak silně pálivou papriku. Voní po ovoci, trochu připomíná avokádo. Tak tuto papričku jsem si úspěšně pěstovala v obýváku, když ke mně přišla kamarádka s tehdy čtyřletým synem. Seděly jsme v kuchyni u kávy a malý Kubík si hrál nejdřív u nás, pak přešel do obývacího pokoje. Chvilku byl klid, ale najednou se ozval strašný křik malého kluka.
Obě jsme vběhly do obýváku s tím, že se stalo něco hrozného. Kuba ležel na zemi, svíjel se, z očí mu tekly slzy a celý se chvěl. To trvalo nějakou dobu a my jsme mezitím kontrolovaly, co se mu stalo. Vypadal, že je celý, nikde mu netekla krev. Na první pohled jsme nezjistily, že by mu něco bylo. Snažily jsme se z něj dostat, co mu je. Až po chvilce nám Kubík řekl, že si kousl do té krásné papričky. Vysvětlila jsem kamarádce, o jakou papričku jde. Její Kubík je jako můj syn. Miluje čerstvou zeleninu: papriky, okurky, rajčata a další. Nemohl, chudák, tušit, že tato paprika mu určitě chutnat nebude. A tak jsme mu daly pálivé sousto zajíst chlebem. Přesto od té doby papriky přestal jíst úplně. Vzpomínka na tu chuť mu zůstala a utkvěla v paměti.
Proto, pokud si papričku začnete pěstovat, dejte pozor na své děti a jiné nenechavce! Samotný plod je dobré nakrájet na tenoulinké proužky a nasušit nebo sušené pomlít a používat při vaření ostrých jídel. S dávkováním to nepřežeňte. Stačí opravdu málo.
pegonela - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz