Prodej mléka z mlékomatů má údajně zlepšit odbyt mléka
a jeho ceny. Cílem této myšlenky je také reagovat na poptávku spotřebitelů po
přírodních a čerstvých potravinách. Podle výzkumu z roku 2008
si čeští spotřebitelé (72 %) myslí, že čerstvě nadojené mléko je to
nejzdravější.
Důležité je uvědomit si, že pití syrového, tedy neošetřeného mléka, je vždy riziko. V mléku se mohou vyskytovat choroboplodné zárodky. Proto se již v předminulém století zabýval francouzský chemik Louis Pasteur účinky tepla při ničení těchto zárodků, tak aby konzumace mléka byla co nejbezpečnější.
Od 50. let byla také u nás pasterizace mléka povinná, mléko je totiž charakteristické tím, že je ideálním prostředím pro pomnožení mikroorganismů. Mléko může být primárně (tj. ve vemeni) kontaminováno. Nikdo ani farmáři ani provozovatelé mlékomatů tedy nemohou garantovat 100% nezávadnost čerstvého mléka. Z tohoto důvodu je lepší předem vyloučit rizika než léčit následky.
Každý kdo zpracovává a prodává mléko, ať už ze dvora, mlékomatů či v mlékárnách a obchodech nese podle platné legislativy odpovědnost a měl by také dbát na osvětu. Osvěta v případě mlékomatů by nemělo být minimalizována na povinné umístění nápisu „Mléko je třeba převařit“! Provozovatelé mlékomatů by měli poskytnout spotřebitelům kompletní informace. Každý výrobce potravin je také povinen svou produkci kontrolovat. Systémově kontrolovat automaty i dodávky do nich od producentů mléka se chystá také Státní veterinární správa ČR. Ta již zahájila první testovací screening prodeje syrového mléka (běží cca. 1 měsíc), některé výsledky potvrdily, že syrové mléko není bez rizika. Zásadní také bude chování spotřebitelů v letních měsících, kdy je riziko pomnožení bakterií v syrovém mléce podstatně vyšší.
ZPRACOVÁNÍ MLÉKA
Průmyslové zpracování mléka podléhá přesnému a kontrolovanému postupu. Mléko se nadojí na farmách, poté zchladí a načerpá do cisteren. Převeze se do mlékáren, kde se testuje kvalita a upravuje obsah tuku (homogenizace). Následně se mléko tepelně ošetří, aby se zbavilo případných choroboplodných zárodků, a to pasterizací nebo UHT metodou (viz slovníček pojmů). Mléko se pak plní do obalů, znovu kontroluje (odběr vzorků) a distribuuje do obchodů.
33 % lidí si
myslí, že průmyslově ošetřené mléko neobsahuje minerály a vitamíny. To ale není
pravda. Tepelným ošetřením se z mléka ztratí max. 10–20 % vitamínů! Hlavní
výživnou látkou v mléce je však vápník. Ten je obsažen ve stejné míře jak
v syrovém, tak průmyslově ošetřeném mléce. Jakákoliv úprava, ať již tepelná
nebo homogenizace, nemá vliv na obsah vápníku v mléce. Ten je stále
stejný, cca
Podle průzkumu z roku 2009 si 43 % Čechů myslí, že trvanlivé mléko obsahuje konzervanty tzv. éčka. To opět není pravda. Trvanlivé mléko konzervanty neobsahuje, jedná se o čistě přírodní potravinu. Podle platné legislativy mléko konzervanty obsahovat nesmí. Trvanlivost mléka je dosažena díky tepelnému ošetření a speciálnímu kartonovému obalu, který zabraňuje přístupu světla a vzduchu. To navíc umožňuje zachování dlouhodobé stabilní kvality a skladování mléka při pokojové teplotě.
A jak je tomu s mlékem z mlékomatů?
Mléko z mlékomatů není nijak technologicky zpracováno.
Brzy po nadojení by se mělo zchladit a převézt do automatů, z kterých se
přímo prodává. Tepelné ošetření je pak na každém spotřebiteli. Riziko konzumace
syrového neošetřeného mléka tkví především v tom, že může obsahovat
nebezpečné patogenní mikroorganismy. Riziko stoupá, pokud se syrové mléko
konzumuje tepelně neošetřené, po delší době od nákupu nebo pokud se zvýší
teplota mléka. Trvanlivost tohoto mléka je zpravidla pouze několikadenní,
přibližně do 3 dnů. Syrové mléko je nutné uchovávat v chladu do
Zdroj: Tetrapak.com
Gabriela Straková
ChytráŽena.cz