Jakostní, přívlastková, pozdní sběr. To jsou termíny, se kterými se setkáte na každé etiketě. Co ale znamenají a co vám o daném víně prozradí? Připravili jsme pro vás minislovníček pojmů, díky kterému už v obchodě nesáhnete vedle. Víno si tak mnohem více vychutnáte a jeho občasné popíjení s přáteli proměníte v noblesní záležitost.
Červené, bílé, nebo růžové?
Už samotná barva vína dokáže napovědět, jak bude víno chutnat a k jakému pokrmu se bude nejlépe hodit. Červená vína, která obsahují více tříslovin díky dlouhé maceraci vylisovaných modrých hroznů, navozují vážnější atmosféru a jsou doporučována hlavně k masitým pokrmům, například ke steakům či k vepřovému. Růžová vína se také vyrábějí z modrých hroznů. Pouze rmut, tedy namleté hrozny, se maceruje kratší dobu, a do vína protonepřejde tolik tříslovin a barviv ze slupek hroznu jako u červených vín. Díky tomu mají vína, která také označujeme jako rosé, osvěžující chuť a skvěle doplňují zeleninové saláty a pokrmy z ryb. Bílá vína se zase pro svou lehkost a kyselinku skvěle hodí třeba k salátům, bílému masu, mořským plodům nebo k sýrům. A jak se taková bílá vína rodí? Většina z vás by nejspíš dala ruku do ohně za tvrzení, že bílá vína vznikají také z bílých hroznů, a rozhodně by se nemýlila. Ovšem malá zrada tady přece jen je. Bílá vína se totiž vyrábějí také z hroznů modrých. Přitažlivou záležitostí a chameleonem mezi víny je klaret. Ačkoli se lisuje z modrých hroznů, výsledkem je víno bílé. To proto, že hrozny se po sběru namelou stejným způsobem jako u červeného vína, ovšem nenechávají se macerovat. Barvivo se tím pádem uvolní jen částečně, takže mošt zůstane bílý, ale absorbuje vyšší podíl tříslovin, takže výsledné víno má jedinečnou chuť.Sladké vs. suché
O sladkosti vína rozhoduje především zbytkový cukr, tedy cukr, který ve víně zůstane po celém procesu jeho výroby. Jeho podíl pak rozděluje vína na suchá, polosuchá, polosladká a sladká. Termíny jsou pro nás, konzumenty, důležité pro prvotní a základní rozlišení chuti vína. Nejnižší poměr zbytkového (nezkvašeného) cukru oproti kyselinkám mají vína suchá. U nich je tedy třeba očekávat, že více vynikne jejich charakter, neboť na 1 litr vína připadají maximálně 4 gramy cukru. Například u Ryzlinku rýnského tak může krásně vyniknout jeho pevná kyselinka. U polosladkých a sladkých vín se kyselosti bát rozhodně nemusíte, jelikož množství cukru dosahuje až 45 gramů (polosladká vína) na 1 litr, vína sladká obsah 45 g cukru na 1 litr dokonce překračují.Je pozdní sběr skutečně vždy sladké víno?
Nikoli! Záleží totiž na přírodní cukernatosti moštu, prvotního produktu z lisovaných hroznů určeného ke kvašení. Čím jsou plody zralejší a šťáva v nich koncentrovanější, tím je hodnota cukernatosti vyšší. Jednotkou pro měření je stupeň normovaného moštoměru (zkratka NM) a určuje množství cukru v kilogramech na 100 litrů moštu, ze kterého se pak víno vyrábí. Z porovnání tedy vyplývá, že mezi nejsladší vína patří výběr z cibéb a ledová a slámová vína. Nejnižší hodnoty této veličiny u přívlastkových vín pak v sobě nesou vína označená jako kabinetní.Vzestupně, porovnáme-li právě přírodní cukernatost, rozdělujeme vína tedy takto: kabinet,pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, slámová či ledová vína.Nejvyšší poměr cukernatosti pak zastupuje zmíněný výběr z cibéb.To už je víno, jehož hrozny zrály opravdu dlouho a které se zpracovaly až poté, co byly napadeny ušlechtilou plísní botrytiscinerea a podobaly se rozinkám.
Jak poznat kvalitní víno na první pohled?
Při výběru dobrého vína rozhoduje pochopitelně jeho jakost. Čím je víno kvalitnější, tím je odrůdově „čistší“ a na láhvi o něm najdete mnohem více informací. Zjednodušeně platí, že čím obecnější je popisek na etiketě, tím nižší kvalitu vína můžete očekávat. Naopak jsou-li informace takřka vyčerpávající, vězte, že vínu, které držíte v ruce, byla věnována adekvátní pozornost.Vína vonící domovinou – zemská vína
Podmínkou pro uznání českého či moravského zemského vína je regionální původ vína, čili Čechy nebo Morava, a lze je míchat z více druhů. Zde už etiketa může obsahovat informace o cukernatosti i o odrůdách, ovšem každá z nich musí být ve víně zastoupena alespoň z 15%.Vyšší vinařská
Chceme-li pít kvalitnější víno, měli bychom tedy na lahvích hledat titul alespoň jakostní odrůdové víno, které musí obsahovat minimálně 85% vína vyrobeného z odrůdy uvedené na etiketě. To platí i pro cuvée, které je vyrobené maximálně ze tří tuzemských odrůd uznaných pro výrobu jakostního vína, z nichž jedna je zastoupena alespoň z 85%, z jedné vinařské oblasti. Jakostní známkové víno je podobné, liší se jen tím, že může být vyrobeno z početnější směsi hroznů sklizených na jedné vinici. Mělo by si ale udržovat svou stálou kvalitu, chuť a složení napříč jednotlivými ročníky.Podmět, přísudek, přívlastek
Víno přívlastkové, hodnocené už jako velmi kvalitní, zaručuje, že nebyla nikterak uměle navýšena cukernatost abylo vyrobeno výhradně z odrůdy zapsané ve Státní odrůdové knize, a to z 85 %. Řadíme sem např. vína kabinetní, výběr z hroznů a pozdní sběr, atd..Barrique – víno zrající v dubovém sudu
Chcete-li svým hostům nabídnout skutečnou specialitu, vyzkoušejte víno barrique. Takové víno zrálo v novém 225litrovém dubovém sudu minimálně po dobu tří měsíců a absorbovalo do sebe to nejlepší z použitého dřeva. Výjimkou nejsou tóny vanilky, oříšků a dalších chutí a vůní – vše záleží na původu dubového dřeva. Vyznačuje se zjemněnou zakulacenou chutí a intenzivnější barvou, takže potěší nejen chuťové pohárky, ale i váš zrak.S výběrem vína, jak zde vidíte, tedy může pomocipovědomí o pojmech spojených s klasifikací jednotlivých druhů. Doufejme, že díky těmto tipům lépe porozumíte charakteru vín a mnohem lépe je dovedete skloubit s chystanou příležitostí. Přejeme vám šťastnou ruku při jejich výběru a úspěch u prostřeného stolu!
Zdroj: Bohemia Sekt