Rostlinná barviva nejsou jen „barvy“

Červená rajčata, oranžová mrkev, zelená brokolice, modré borůvky, žlutá paprika... mohla bych dlouho pokračovat ve výčtu různých druhů zeleniny a ovoce a ve škále jejich barevnosti. Ony ale tyhle barvy nejsou jen tak obyčejné barvy. Patří mezi tzv. sekundární rostlinné látky a přestože rostliny je samozřejmě neprodukují kvůli tomu, aby se nám více líbily, můžeme z nich mít i prospěch.

O těchto látkách se poslední roky v odborném světě vedou mnohé diskuse a výzkumy. Vědci v nich spatřují velký potenciál, co se týká prospěšnosti pro zdraví člověka. Jistě mi dáte za pravdu, že poslední dobou se roztrhl pytel s knižními tituly typu „Jídlem proti rakovině“, „Léčba z přírody“ a podobně.  Ano, už ve starém Egyptě nebo Číně znali dezinfekční účinky cibule a česneku a věděli, že chrání před choroboplodnými zárodky.  Lidové léčitelství zná mnoho let léčivé účinky spousty rostlin , ale také potravin.

Jaké jsou druhy rostlinných barviv a jejich význam?

•  možná si ještě pamatujete ze školy, že nejzákladnější je barvivo, které je obsaženo ve všech zelených částech rostlin: chlorofyl.

Najdete ho hlavně v listové zelenině, ale také hodně ve špenátu nebo třeba v kopřivách. Chlorofyl přijímáme vlastně s každou rostlinnou stravou.

Jaká je jeho funkce a význam pro zdraví člověka? Pomáhá při regeneraci a tvorbě nových buněk, zpomaluje růst choroboplodných bakterií a tím chrání před infekcemi, podílí se na tvorbě červených krvinek, pomáhá posilovat játra a podporovat jejich detoxikační funkci, přispívá k udržování zdravé střevní mikroflóry a podle posledních výzkumů v neposlední řadě brzdí v těle aktivitu rakovinotvorných látek.

• Karotenoidy

dodávají některému ovoci a zelenině žlutou, oranžovou nebo sytě červenou barvu.

Je jich známa už celá velká skupina, někde se udává až přes šest set karotenoidových barviv! Každý z nich má specifické účinky na určitou tkáň. Pro člověka jsou nejvýznamnější především alfakaroten, betakaroten, lykopin, lutein a zeaxantin.

Karotenoidy jsou především výkonné antioxidanty - zachytávají volné kyslíkové radikály a tím pomáhají předcházet revmatismu, artritidě, předčasnému stárnutí buněk nebo šedému zákalu, blokováním tvorby škodlivého cholesterolu redukují onemocnění srdce a cév.

Chrání před škodlivým vlivem UV záření, pomáhají udržovat zdravou pokožku a v létě napomáhají jejímu zhnědnutí. Posilují imunitní systém.

Mnohé studie posledních let poukazují na to, že karotenoidy mohou chránit před rakovinou žlučníku, žaludku, jícnu, hrtanu, plic, prostaty, děložního hrdla a střev. Dieta s vysokým obsahem karotenoidů dokáže omezit růst rakovinotvorných buněk.

Patří tedy jednoznačně mezi významná fytofarmaka. Kde je najdeme? Například alfakaroten je obsažen v mrkvi a dýni, lykopen se hojně nachází v červených plodech - například v červeném rybízu, vodním melounu nebo červeném grapefruitu. Další karotenoidy nalezneme v červených paprikách, meruňkách, broskvích, mangu, ale také v tmavozelené zelenině.

Pokud nekonzumujete dostatečné množství karotenoidů v ovoci a zelenině, je dobré užívat vhodné potravinové doplňky, které je obsahují.

• Flavonoidy

jsou pestré barvy, které známe například právě na podzim, kdy zbarvují tak krásně listy na stromech a keřích - modrý antokyan, žlutý kvercetin, červený rutin.

Jsou to ale především obranné látky, které posilují náš imunitní systém, chrání jaterní buňky, mají antibakteriální účinky a také zamezují tvorbě rakovinotvorných látek. Mají vysoký antioxidační účinek a brání tvorbě krevních sraženin. Nejsou nepostradatelné, ale každopádně jsou zdraví prospěšné.

Nalezneme je v ovoci, zelenině, luštěninách, obilovinách, čaji... Jejich významnými zdroji jsou například červená, žlutá a zelená zelenina - jablka, cibule, třešně a višně, švestky, hrušky, maliny, borůvky, rybíz, červená řepa, dále červené víno, čokoláda (kvalitní hořká) a káva, pohanka, sojové boby a další.

Na závěr bych ráda podotkla, že nic není tak složité, jak to vypadá. Shrnuto a podtrženo - stačilo by napsat to, co ví vlastně každý: „Čím pestřejší strava, tím zdravější život“. A co víc než zdraví si přát?