Rozmanitost indického koření

Nejrůznější voňavé a chuťově rozmanité směsi koření jsou základem každého indického jídla. Každá indická hospodyně má ve spíži okolo 25 druhů koření a nespočet druhů jejich směsí, které si vlastnoručně připravuje podle vlastního receptu. První zmínky o používání koření sahají tisíce let do minulosti, najdeme je i ve světoznámých spisech Ayur-veda a Artha-šástra.

Základní druhy koření

Velmi oblíbeným indickým kořením je bezpochyby kardamom (domorodci zvaný elaichi). Používají se světle zelené tobolky semen, rozemleté na prášek. Hodí se do slaných i sladkých pokrmů. Kardamom se dá i žvýkat, dodá vám osvěžující dech.

Dalším oblíbeným kořením, které v současné době proniká i na náš trh je asafoetida (hing). Je to pryskyřice kořenu Ferula asafoetida a je tak aromatická, že k dochucení pokrmu je třeba jen opravdu velmi malé množství. Působí preventivně proti nadýmání.

Indický kmín (jeera) u nás známe spíše pod názvem kmín římský. Je velmi aromatický. Rozhodně nesmí chybět při přípravě zeleninových karí a luštěninových polévek. Jeho žvýkání potlačuje bolesti žaludku.

Zázvor (adrak) se v indické kuchyni používá nejčastěji čerstvý. Sušený zázvor se totiž ani zdaleka nevyrovná chutí a vůní tomu čerstvému. Zázvor přidávají Indové takřka do všeho. Velmi oblíbený je zázvorový čaj proti nachlazení.

Kurkuma (haldi) se nejlépe hodí k zelenině nebo nejrůznějším polévkám. Někdy se také vaří spolu s rýží, aby ji obarvila do žluta. Povzbuzuje trávení a působí jako diuretikum.

Koriandr (dhania) se nejčastěji přidává k bramborům, kterým dodává velmi čerstvou chuť. Hodí se i k zelenině, protože podporuje její lepší strávení.

I řecké seno (methi) si nejlépe rozumí se zeleninou, a také s rýží. Používá se jen v malých dávkách, protože jeho semena mají mírně nahořklou příchuť. Ženy po porodu si ho s oblibou přidávají do jídel pro rychlejší zotavení. 

Dalšími oblíbenými kořeními jsou: šafrán, chilli, skořice, černá hořčice, muškátový oříšek a hřebíček.

Nejznámější směsi

Typickou indickou kořenící směsí je určitě curry (karí). Pojem karí zavedli na náš trh Angličané, kteří pod tímto označením dováželi do Evropy směs šesti druhů koření. Ve skutečnosti má každá indická hospodyňka na karí svůj vlastní recept, který se skládá z 12-26 druhů koření. Karí se hodí do všech zeleninových i masových směsí, do polévek i omáček. Jeho ostrost dobře působí proti infarktům a nejrůznějším infekcím.

(V Indii se pojmem karí označuje ještě jednoduchý způsob přípravy zeleniny.)

Další světoznámou směsí určitě garam masala (volně přeloženo horké koření). U nás se obvykle prodává jako směs hřebíčku, zázvoru, skořice, koriandru, kmínu a muškátového oříšku, ale v Indii má opět každá kuchařka svou originální recepturu. Hodí se především do zeleninových jídel, ale používá se i do čajů.

Originální příprava

Na rozdíl od evropských zvyklostí, indický kuchař své koření nikdy do jídla jen tak nenasype. Aby mělo koření správnou chuť a aroma, musí se připravit velmi specifickým způsobem. Obvykle se na pánvi zahřeje trocha přepuštěného másla (ghí) na které se nasype koření. To se podle druhu rychleji či pomaleji praží (například kurkuma se velmi ráda připaluje) a když koření zavoní a začne z pánvičky „vyskakovat“, je staženo z plamene a ještě horké se přidá do vybraného jídla.

A ještě jedna zajímavost se k indickému koření váže. Pravé indické koření nikdy nedostanete namleté nebo dokonce ve směsi. Veškeré koření se mele a drtí až těsně před samotnou přípravou a rovněž tak se připravují směsi. Jen tak si indické koření zachová svou jedinečnou chuť a aroma.

Notburga

ChytráŽena.cz