Rýži rozlišujeme dle zemí původu. Některé rýže se pěstují v Evropě, jiné v Asii. Asijská je charakteristická výraznější vůní i chutí. Druhově se od sebe rýže také liší, nejen kvalitou, ale také konzistencí po uvaření. Nejkvalitnější je rýže basmati.
Po uvaření se zrna nelepí, má oříškovou vůni i chuť. Její hlavní výhodou je nižší glykemický index proti běžným druhům rýže. Na vlákninu bohatá je rýže Natural, oproti bílé rýži potřebuje delší dobu vaření. Při některých zdravotních potížích, zejména ve spojení se zažíváním, má rýže léčebný účinek.
Lehce stravitelná rýže nenadýmá, neobsahuje cholesterol ani lepek, působí příznivě při léčbě zažívacích potíží a střevních onemocnění („rýžový sliz“ mírní průjem), její konzumace snižuje krevní tlak, a proto je vhodná pro děti, seniory, celiaky a lidi, kteří mají problémy se žaludkem, žlučníkem či záněty zažívacího traktu. Když rýži rozvaříme, výrazně zvýšíme její glykemický index.
Její konzumací pak zvyšujeme hladinu glukózy v krvi a produkci inzulínu v těle. Jednoduše urychlíme její vstřebávání a pocit hladu po konzumaci rozvařené rýže přichází mnohem rychleji.
Rozvaření rýže doporučuji pouze za předpokladu, že ji použiji jako rychlý zdroj snadno vstřebatelných sacharidů během dlouhodobého výkonu vytrvalostního či silově vytrvalostního charakteru.
TIP: Pokud rýži rozvaříme, lze její glykemický index snížit přidáním vlákniny, bílkoviny, nebo vhodného tuku (stačí kombinovat se zeleninou, houbami, ghí, kakaovým máslem, ricottou apod.).