Z jarních bylinek a květů získáte pro tělo spoustu prospěšných látek. Některé si už od zimy pěstujete za okny, jiné začnete sázet venku na záhonech a další vyrostou úplně samy. Vezměte si tedy košíček a zajděte si natrhat trošku z darů přírody.
Jarní kopřivy používejte v kuchyni
Kopřiva se
využívá spíše jako léčivá bylina než zelenina. Nejmladší výhonky sbírejte do
dvacátého května, později obsahuje rostlina hodně dusičnanů, ale i tak můžete
využít nejmladší listy a vrcholky. Upravují správnou činnost střev a trávení,
žlučopudné a močopudné účinky a ovlivňují krvetvorbu. Z vitaminů
v nich neleznete C, B2, B6, z minerálních látek železo, hořčík,
vápník a mangan. Kopřiva dvoudomá (lze využít i drobnější kopřivu žahavku) se
objevuje v tradičních pokrmech jako jsou jarní nádivky a polévky. Lze ji
připravovat jako špenát. Dále tvoří přísadu omelet, bramboráků, míchaných
vajec, masových haší a sekanin, pomazánek či salátů. Oceníte ji v salátu
z pampelišek, v bylinkovém bramborovém salátu nebo v hovězí
polévce s nudlemi.
Vždy je jíme tepeleně upravené nebo spařené. Žahavost chlupů se vařením, rozsekáním či rozdrcením ničí. Listy pak chutnají a rovněž obsahují proteiny a další látky.
Tip na salátek: Do kuchyně si přineste 400 g lístků mladých kopřiv, dobře je operte, najemno nasekejte a vložte do nerezové mísy vytřené česnekem. Přidejte jednu nakrájenou cibuli, šest přepůlených cherry rajčátek a zalijte zálivkou z oleje, citronové šťávy, soli a pepře. Zlehka promíchejte a podávejte.
Šťovíkové hody
Vhodná doba pro sbírání mladých listů je hlavně brzy zjara před květem. Lze používat kyselý, menší nebo šlechtěné formy zahradního šťovíku. Můžete ho vysévat na záhon nebo pěstovat na okně v květináči. Obsahuje vitamin C, železo, mangan, draslík, křemík, třísloviny a kyselinu šťavelovou. Právě zmíněná kyselina může svými účinky uškodit. Zamezíte tomu přidáním mléka, smetany nebo sýra do jídla, ale stejně ho do menu zařazujte jen občas a lidé trpící chorobami ledvin vůbec. Jinak povzbuzuje funkčnost tlustého střeva, chuť k jídlu a tvorbu krve. Pro osvěžení dechu i léčbu malých aftů v ústech se listy šťovíku žvýkají. Ke konzumaci se zpracovávájí jenom čerstvé listy. Přidávají se do polévek ze zeleniny, omáček, majonéz, k okyselení salátů, do špenátu. Neobejde se bez něho klasický ruský boršč, rozsekaný ho přidejte na rožněná masa.
Tip na salátek: Tři hrsti šťovíkových lístků smíchejte s dvěmi nasekanými vařenými vejci, s nasekanou cibulkou, kolečky z deseti ředkviček a půlkou nastrouhané bílé ředkve. Zalijte malým bílým jogurtem ochuceným citronovou šťávou a podávejte.
Sedmikráska kvete po celý rok
Chudobka kvete od
časného jara až do zimy, v mírné zimě dokonce pod sněhem. Obsahují
saponiny, silici, slizové látky, třísloviny a organické kyseliny. Léčebné
účinky využijete při nastydnutí – rozpouští hleny, působí protizánětlivě a
dezinfekčně, mírně sníží krevní tlak. Při zevním použití zabere na kožní
vyrážky, hnisavé kožní záněty či vředy. Na saláty se hodí důkladně oprané syrové
listy, květy i kořeny. Dále se spotřebují společně s podobně působícími
bylinkami do čajových směsí, omelet,
bramborového salátu, kaše, míchaných vajíček, pomazánek, karbanátků, rizota
či těstovin. Květy můžete ozdobit chleba namazaný máslem, rovněž sladká jídla
jako krupicovou kaši, kompot, koláč, pudinky
Tip na salátek: 200 g květů sedmikrásek zbavte zvadlých částí, rozdělte je na menší kousky a propláchněte pod tekoucí vodou. Posypte jimi 200 g najemno nastrouhané mrkve smíchané s nastrouhaným jablkem, pokapejte citronovou šťávou a olejem. Osolte podle chuti a podávejte.
Obdivuhodná pampeliška lékařská
Symbolem
skutečného jara je louka s rozkvetlými pampeliškami. Listy obsahují hodně
stopových prvků i vitaminy, hlavně C. Pro vysoký obsah inulinu se doporučují
diabetikům. Prospějí vám při chudokrevnosti, srdečních potížích, poruchách
močového ústrojí či jako účinné tonikum na játra a trávení. Jezte je při dně a
revmatismu. Sbírají se po celou dobu vegetace, protože obsahují dostatek
draslíku. Do salátů trhejte čerstvé mladé listy, nejlépe od dubna do počátku
května, později hořknou. Jejich hořkou chuť
odstraníte povařením (nechte dvakrát za sebou přejít prudkým varem),
slanou vodou ( nechte ležet půl hodiny ve slané vodě) nebo vybělením (rostliny
pokryjeme slámou nebo prkny přímo na místě). Kromě zeleninových salátů je
můžete přidat k bramborám či do jarní bylinkové polévky.
Tip na salátek: 400 g mladých pampeliškových listů operte, nechte okapat a pokrájejte je na větší kousky. 100 g kostiček slaniny orestujte, přidejte tři lžíce vinného octa, dvě lžíce vody a lžíci cukru. Nálev přiveďte k varu ale nevařte. Vlažnou zálivku nalijte na listy pampelišek smíchanými se 100 g šunky nakrájené na kostičky. Promíchejte a podávejte.
Obtížný plevel bršlice kozí noha
Bršlici najdete takřka všude. Obsahuje silice hořčiny, organické kyseliny, třísloviny a vitamin C. Pomůže k uvolnění křečí, harmonizuje práci střev, působí silně močopudně a ve formě obkladů léčí zanícené rány, hemeroidy nebo bolavé klouby. Zjara, kdy ještě nekvete, sbírejte neúplně rozvité listy i s řapíky. Lze využít i měkké lodyhy stažené z pokožky. Listové řapíky a mladé lodyhy dodají salátu pikantnost a charakteristickou vůni. Dále di můžete připravit jako naši předkové jarní zeleninové polévky, boršč, přidat do masitých pokrmů, špenátu, nasekanou posypat na chleba s pomazánkou.
Tip na salátek: 200 g mladých čerstvých listů bršlice omyjte, spařte vařící vodou a nechte táhnout deset minut. Pak vodu slijte, pokrájejte listy, přidejte 30 g nastrouhaného křenu, 50 g nudliček zavařené červené řepy, osolte a opepřete podle chuti. Promíchejte a zjemněte kysanou smetanou.
Popenec břečťanolistý
Popenec byste našli již od starověku v lidové kuchyni a voní příjemně po kafru. Obsahuje vitaminy A a C, minerální a biologicky aktivní látky. Zlepšuje látkovou výměnu, sníží žaludeční kyselost, podporuje trávení, činnost žlučníku a močového ústrojí. Sbírejte olistěné nebo kvetoucí mladé natě v dubnu až květnu (mohutnější a chlupaté rostliny ve sběru vynechte – nepříjemně páchnou). Drsné lístky musíte velmi jemně nasekat, hlavně pokud je neupravujete tepelně. Je charakteristický slabší aromatickou vůní a mírně nahořklou chutí. Kromě salátů ho využijete do polévek, míchaných vajíček, karbanátků, nádivek, omelet, tvarohu, bylinkového másla a pomazánek.
Tip na salátek: Půl kilogramu ve slupce uvařených brambor nakrájejte na kostičky. Kousky jedné cibule vhoďte na moment do vařící vody, ihned odstavte a nechte stát pět minut. Sceďte. Brambory smíchejte s cibulí, zalijte troškou nálevu z octa, soli a cukru. Do salátu vmíchejte hrst nadrobno nasekaného popence a plechovku sterilovaného hrášku. Opepřete podle chuti, promíchejte a navrch salátu nasypte tři nadrobno nasekaná vejce. Před podáváním nechte uležet v chladničce.
ChytráŽena.cz