Školní rok odstartoval a našim ratolestem znovu přinesl pravidelný režim sestávající se z ranního vstávání, úprku do lavic, psaní domácích úkolů na poslední chvíli či odpoledních zájmových kroužků. Přestože škola v čele s učiteli přebrala z našich beder starost o smysluplnou výplň větší části dne dětí, právě na nás je rozhodnutí o celkovém vyznění jejich programu. Nejen učením a zábavou jsou totiž naši nejmenší živi, skladba jídelničku respektující základní zásady zdravé výživy i rozmlsané chuťové buňky dětí je však úkolem hodným génia. Opětovné pronikání výrobků tuzemských farmářů na stoly českých rodin, však také v tomto případě dává naději na lepší časy.
Nejedná se totiž jen o skladbu jídelníčku, ale také o rozvržení jednotlivých
jídel a chodů do celého dne tak, aby dítěti nechyběla energie, ale ani aby si
tělo nedělalo zásoby na horší časy. Dítě v mladším i starším školním věku
by ideálně mělo přes den sníst pět až šest porcí v rozestupu maximálně tří
hodin.
A právě v tomto ohledu je znatelná obrovská důležitost dopoledních svačin.
Spousta maminek má nedobrou zkušenost, když se s pečlivě připravenými
svačinami pro synka potká za několik týdnů na dně jeho batohu. Pravdou je, že mnoho
dětí svačiny ignoruje z důvodu ´důležitějších činností´ o školní
přestávce, případně pro jiná lákadla ve školním bufetu či rostoucím množství
stravovacích automatů.
Minimálně nejviditelnější část svačin, tedy jejich obal, prošel
v posledních letech významnými změnami. Doba igelitových pytlíků případně
dokonce zbylých obalů od nejrůznějších potravin je dávno pryč, děti nyní
nejčastěji vytahují pestrobarevné krabičky s obrázky filmových hrdinů,
dětských knížek nebo trvale oblíbených stylizovaných zvířátek. Co však dát
dovnitř, aby svačina splnila svůj základní účel a přitom nebyla pro dítě jen
nutným zlem?
Odborníci na výživu se shodnou – nelze mluvit o svačině bez pořádné snídaně.
Malý školák sice ve své posteli odpočívá, ale tělo přesto vydává poměrně velké
množství energie pro správné fungování vnitřních orgánů, na zajištění dýchání,
činnost srdce nebo k udržení správné tělesné teploty. Energie ze snídaně pak
nejen doplní noční deficit, především však položí základ energetické rovnováze
dítěte během celého následujícího dne. Ne nadarmo se tak o snídani mluví jako o
nejdůležitějším pokrmu celého dne.
Požehnáním pro zdravý krok do nového dne je z hlediska odborníků na výživu stoupající obliba cereálií, ačkoliv i zde je třeba kriticky zvážit nabízené možnosti. Varianty se totiž pohybují od chutných a nutričně vyvážených produktů, až po přeslazené energetické bomby bez potřebných výživových ukazatelů. Stejně jako moderní snídaňová varianta však tak poslouží tradiční rohlík se sýrem či šunkou, mléko nebo jogurt. A samozřejmě ovoce, zelenina a dostatek pití.
Pokud patří vaše dítko mezi chronické ´nesnídače´, není záhodno jej
k jídlu nutit. Ideálním řešením je v tomto případě přibalit větší
svačinu s tím, že dítě se do ní zakousne hned jak se jeho ranní rytmus
nastartuje.
Samotná svačina pak u dětí rozhodně nepatří k nejoblíbenějším jídlům
jejich dne. V nedávném průzkumu se dokonce ukázalo, že skoro čtvrtina žáků
šesté třídy nesvačí vůbec. A jen pětina dětí si pak s sebou do školních
lavic pravidelně přináší ovoce a zeleninu. Právě to je největší problém u
českých dětí, protože nedostatek ovoce a zeleniny způsobuje dále celkově nízký
příjem vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Tradiční druhy, jako jsou
jablka, hrušky, švestky, papriky, okurky nebo rajčata však nejsou příliš
v kurzu. Tady se však otevírá pro starostlivé rodiče cesta formou
rozvíjejících se farmářských trhů či dalších míst, kde najdou tuzemskou
produkci s chutí nesrovnatelně lepší než u tisíce kilometrů dovážených
produktů ze všech koutů Evropy. „Adaptace, tedy přizpůsobování se vnějším
vlivům probíhá celý život, i pokud jde o potraviny. Nezřídka vznikají negativní
reakce na některé potraviny nebo na látky, jimiž jsou ošetřeny při pěstování,
skladování i technologickém zpracování, protože tělo se s nimi setkalo poprvé.
U zahraničních potravin se s těmito jevy můžeme potkat mnohem častěji, než u
potravin produkovaných v tuzemských podmínkách,“ potvrzuje informaci president
Aliance výživových poradců ČR, Ing. Ivan Mach, CSc a vzápětí dodává: „U
výživových hodnot to je jasné. Pokud ovoce či zelenina nedozrávají za
přírodních podmínek – tzn. v tuzemském prostředí, jsou v tabulkách
výživových hodnot potravin někde jinde.“
Navíc platí lidová poučka, že v menších kouscích se i zelenina a ovoce
jeví přijatelnější. Stojí tak za námahu zkusit švestku vypeckovat a rozpůlit,
případně rozporcovat papriky do svěží koláže barevných proužků. Jogurty české
provenience nebo čerstvé mléko pak mohou ke zdravému dopoledni dětí přispět
dalším dílem.
Je samozřejmě marné bojovat s touhou dětí po sladkostech, vzpomeňme si na
vlastní školní docházku. Přemíra sladkých jídel a nápojů však útočí nejen na postavu dětí, ale také na zubní sklovinu,
která se v tomto věku stále teprve rozvíjí. Namísto klasických cukrovinek
je ideální sáhnout čas od času po domácích koláčích, případně po hořké čokoládě
či sušeném ovoci.
Návodů na zdravou stravu našich ratolestí najdeme bezpočet. Základem je však
zdravý rozum nás rodičů. V přehršli nabídek všeho druhu je vždy rozumné
sáhnout po generacemi ověřené české klasice a především pak dětem nenutit striktně
zdravou výživu podle módních časopisů. Pokud má naše dítě rádo ovoce, zeleninu
a každý den nezačíná cheeseburgrem, nemusíme se bát odměnit ho poctivým dortem
nebo balením lentilek.
Autor: Mgr. Pavel Pillár