Zakousněte si šťovík!

Šťovík zná ze svých dětských let snad každý z nás! Nic tak nezkřiví ústa jako silný stonek šťovíku kyselého! A jak blahodárně působí žvýkání jeho listů při pocitu přeplněného žaludku!

Šťovíku roste na našich stráních hned několik druhů, ale k jídlu se hodí pouze jediný - Šťovík kyselý (latinsky rumex acetosa). Najdeme ho na vlhčích lukách a u cest od nížin až po horské pásmo. Je rozšířen na celé jižní polokouli. Jeho zelené části obsahují mnoho užitečných látek. Jmenujme například vitamíny A a C, železo, třísloviny, nerostné látky, silice aj. Ale šťovík má také značný obsah kyseliny šťavelové, proto můžeme denně spotřebovat v pokrmu max 50 – 100 gramů.

Šťovík se vyznačuje také mnohými léčivými účinky, jak nás už od středověku přesvědčují nejrůznější herbáře a bylináře. Působí příznivě na peristaltiku střev a jeho vysoký obsah železa podporuje krvetvorbu. Jeho použití v kuchyni se datuje už od dob antiky, kdy ženy sbíraly mladé šťovíkové listy a podávaly je hostům pro lepší trávení po obzvláště vydatných hostinách. Nejchutnější listy má šťovík brzy na jaře, ale mladé vrcholky můžeme sbírat prakticky až do podzimu.

V kuchyni najde široké uplatnění především jako součást listových salátů. Šťovíkové listy jsou rovněž nepostradatelné při přípravě boršče či karbanátek. Vynikající chuť dodá majonézám, omeletám, tvarohovým pomazánkám nebo bramborovému salátu. Pokud připravujete maso, určitě neprohloupíte, pokud šťovík použijte ke skopovému nebo rybám. Nejlépe mu sluší nejrůznější kombinace se smetanou, mlékem nebo vejci.

Notburga
ChytráŽena.cz