Lilek nebo jinak také baklažán je zelenina, která je u nás většinou stále ještě trochu opomíjená a nedoceňovaná. Jeho spotřeba zatím roste velice pomalu. A rozhodně je to škoda, protože konzumace lilku prospívá i našemu zdraví. Pojďme se s ním tedy seznámit blíže.
Lilek je plodová zelenina, která pochází z Indie a k nám se nejčastěji dováží z Balkánského poloostrova a zemí kolem Středozemního moře. U nás se začalo s jeho pěstováním poměrně nedávno a sklizeň probíhá od července do října. Většinou se mu daří ve sklenících, protože potřebuje ke svému růstu teploty mezi 25 a 30°C. U nás můžeme nejčastěji narazit na tmavofialové lilky oválného tvaru. V jižní Evropě a především pak v Asii se setkáte s bohatou nabídkou lilků nejrůznějších tvarů, velikostí i barev (žluté, bílé, zelené, oranžovočervené nebo dokonce zelenobíle pruhované). Dužnina bývá ale vždy bílá, se spoustou malých zrníček, která můžeme bez obav konzumovat.
Staří Řekové lilku říkali „jablko bláznů“. Věřili totiž, že jeho nadměrná konzumace připravuje člověka o rozum. Později se přišlo na to, že lilek je lepší jíst tepelně upravený, nikoliv syrový. Tepelnou úpravou dužnina přijde o svoji hořkou příchuť a zároveň se rozloží i jedovatý solanin, který lilek obsahuje. Lilek by se ale neměl před tepelným zpracováním loupat. Pokud lilek upravujete pouze vařením nebo dušením, bude chutnat fádně. Lilek se musí smažit nebo grilovat, aby mohl rozvinout své ořechové aroma. Při té příležitosti používáme kvalitní olivové oleje - baklažány totiž tuk velice nasávají, takže použitím olivového oleje prospějeme svému zdraví. Obzvlášť, pokud potřebujeme snížit hladinu cholesterolu... Před smažením nebo pečením můžeme lilek posypat solí (tím pustí vodu) a teprve pak ho upravovat. Lilek můžeme také obalovat nebo zapékat. Například v Turecku mají údajně na úpravu lilku více než tisíc receptů! Z lilku se mimo jiné dá připravit tzv. falešný kaviár - jeho příprava je velice jednoduchá: z opečených lilků se po vychladnutí rozmixuje dužnina s olejem, solí, pepřem, citronovou šťávou a případně ještě s drobně posekanou cibulí a paprikou. Podává se například jako pomazánka na tmavém chlebu.
A jaký je vliv lilku na zdraví?
Lilek je jako nízkokalorická zelenina vhodný i při dietách. 100 g dužniny obsahuje jen 17 kcal a zhruba 90% jeho hmotnosti tvoří voda. Trochu problém je, že se vždy připravuje na velkém množství tuku. Přesto má na váhu dobrý vliv, protože jeho vysoký obsah draslíku způsobuje vylučování přebytečné vody v tkáních ledvinami (v obsahu draslíku předčí zelí, mrkev i cibuli).
Je ideální pro diabetiky - neobsahuje téměř žádné sacharidy, ale vysoké množství vlákniny, což je kombinace výborná pro udržení nízké hladiny cukru v krvi. Vláknina obsažená ve slupce a malých semínkách také přispívá k lepší činnosti střev a ke snižování cholesterolu.
Vitamín C a mangan přispívají ke tvorbě vaziva a působí jako antioxidanty.
Lilek obsahuje i velké množství dalších minerálů: hořčík, vápník, železo, zinek. Kromě vitamínu C dále obsahuje vitamíny skupiny B, z nichž je významná hlavně kyselina listová, kyselina pantotenová a niacin.
Ve slupce a těsně pod ní je ukrytý rutin, který je významný při zpevňování cév a má protisklerotický účinek.
Vysoký obsah pektinů působí na krevní tlak i mikroorganismy ve střevech.
Podle indických přírodních léčitelů lilek také brání zánětům nebo pomáhá při chronických onemocněních dýchacích cest a revmatismu.
Při koupi lilku si dobře prohlédněte dužninu: pokud jsou na ní hnědé skvrny, je lilek přezrálý nebo dlouho skladovaný. Podle tmavých skvrn poznáte, že se brzy zkazí. Také zkontrolujte, jestli plod není měkký. Ideální pro zpracování jsou co nejčerstvější plody. Nezralé lilky nekonzumujeme syrové pro jejich vysoký obsah jedovatého solaninu.
Tak co myslíte? Nepůjdete si koupit lilek?
Uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz