Ze zajímavé historie černého čaje

Černý čaj byl v Asii původně vymyšlen přímo pro nás – pro Evropany. Geniální technologie zpracování mu poté pomohla rozšířit se do všech koutů světa. Na své dlouhé cestě prošel černý čaj velkou spoustou leckdy neobvyklých proměn...

Z historie čaje

Nejstarší historickou zmínku o pití nápoje z čajovníkových lístků najdeme ve staré Číně. Podle legendy tady čaj objevil před 3 000 lety císař Shen Nung při jedné ze svých cest po své rozsáhlé říši. Převařoval si tehdy v kotlíku vodu a čirou náhodou mu do ní spadlo několik listů z nedaleko rostoucího keře. Vzniklý nápoj chutnal velmi dobře a měl také výrazné povzbuzující účinky. Nadšený panovník jej nazval „te“.

Masově se ale pití čaje rozšířilo až o více než dva tisíce let později za vlády dynastie Tchang (907 – 618 př.n.l.). Pil se tehdy výhradně čaj zelený. Čajové lístky se po sběru jednoduše napařily a pak lisovaly do tvaru cihel a koláčů. Problém s tímto postupem nastal až v 16. století, kdy se čaj začal dovážet do Evropy. Cesta lodí totiž trvala více než rok a za tu dobu ztratily lisované lístky většinu své chuti a vůně.

Byl tedy vymyšlen čaj černý, který podobnými nešvary netrpěl. Domorodí zpracovatelé jednoduše při napařování narušili povrch listu a celkově prodloužili oxidaci (nesprávně fermentaci), díky čemuž získal čaj výraznější aroma, silnější chuť a také vyšší obsah kofeinu.

Zajímavosti o černém čaji

V Číně černému čaji říkají červený podle výsledné barvy hotového nálevu. Pod názvem černý čaj jsou k dostání spíše tradiční pu-erhy. V evropských končinách zase výrazem červený čaj označujeme africký čaji podobný nápoj roiboos.

Na stoly českých domácností se černý čaj dostal až v druhé polovině 19. století.

Zatímco my si šálek černého čaje ochucujeme nejčastěji medem, cukrem nebo citrónem, v Anglii si tento jedinečný nápoj neumí představit jinak, než s pořádnou porcí mléka nebo smetany. Mimochodem pravý Angličan si vždy dává mléko do čaje, nikoli obráceně.

Černý čaj byl původně používán jako ranní nápoj pro povzbuzení. Ale dnes ho pijeme běžně po celý den.

Známá tradice „čaje o páté“ byla vynalezena ve Francii, Angličané ji jen okopírovali a úspěšně rozšířili.

V Tibetu si neumějí černý čaj představit jinak než s porcí soli a jačího mléka. Výsledný nápoj připomíná konzistencí spíše polévku, ale dokáže do těla přirozené přivést spoustu důležitých vitamínů a minerálů.

V Indii zase můžete zapomenout na opatrné nalévání čaje z konvičky do malých šálků. Správný černý čaj s mlékem (a pořádnou porcí přírodního cukru) se musí podávat pěkně napěněný. Pouliční prodavači čaje si proto často bez ostychu stoupnou na nejbližší židli a nalévají čaj z hrnce do šálku z více než dvoumetrové výšky! Dlužno říci, že velice šikovně. Nikdy nerozlijí více než pár kapek.

Notburga
ChytráŽena.cz