Červená řepa - elixír mládí

Trocha historie...

Červená řepa pochází ze Středomoří a naši předkové ji znali, pěstovali a jedli už ve starověku. Ovšem tehdy se k jídlu používaly především listy. Lidé je připravovali podobně jako zelí a ve starověkém Římě se řepné listy dokonce nakládaly. Kořen řepy sloužil výhradně k léčebným účelům -- například proti bolestem hlavy nebo zubů.

Pro Slovany byla řepa vedle obilí jednou ze základních potravin. Dokonce prý bývala jakýmsi předchůdcem brambor a hrála důležitou roli především ve výživě prostého lidu. O řepě psal ve svých knihách i J. A. Komenský. Podle něj se kořen této plodiny podával k domácí večeři -- a sice k pečenému masu spolu s omáčkami a saláty.

Existují tři druhy řepy, ale jen jeden z nich má naše trávicí ústrojí rádo. A to řepu zahradní. Krmná řepa se využívá především jako krmivo pro hospodářská zvířata. No a z řepy cukrovky se zase získává cukr.

Pro a proti

Červená řepa je bohatá na spoustu užitečných látek. Mezi nimi ale vede
kyselina listová. Na 1 gram váhy jí řepa obsahuje asi 1 mikrogram. Pro náš organismus je to hotový zázrak: stará se totiž o růst a dělení červených krvinek, chrání před arteriosklerózou a u žen snižuje riziko potratů a předčasných porodů.

Kyselina listová je rozpustná ve vodě a málo odolná proti kyslíku, světlu a teplotě, takže pokud plodiny, které ji obsahují, dlouho vaříme nebo pečeme, tato látka se rychle ztrácí. Kyselinou listovou se nelze předávkovat, má však takzvaně zkrášlovací vliv na krevní obraz, takže pokud jí jíte příliš, nemusí krevní testy prokázat nedostatek vitaminu B12, a tak může zůstat neobjevena z toho plynoucí chudokrevnost.

Řepa obsahuje pektin, který podporuje vylučování cholesterolu, olova a
radioaktivních látek z organismu. Díky vysokému obsahu draslíku a hořčíku je vhodná při nemocech srdce a krevního oběhu. Je bohatá na minerální látky -- především draslík, který upravuje srdeční činnost, udržuje normální krevní tlak a zlepšuje činnost nervové soustavy. Má vysoký obsah železa a mědi, je tedy velmi prospěšná pro krvetvorbu.

V lidové receptuře se vždy tvrdilo, že červená řepa organismus pořádně povzbudí a pročistí. Na povzbuzení a čištění krve se odjakživa pily šťávy z červené řepy, protože obsahují řadu látek, které doplňují tzv. červené krvinky. Čerstvá šťáva ze syrové řepy je tak nabitá vitaminy, že jako posilující nápoj pro rekonvalescenty téměř nemá soupeře. Mimochodem, směs šťáv složená z poloviny ze šťávy z červené řepy a z poloviny ze směsi zeleninových šťáv z celeru, petržele a mrkve, bývala označována jako bylinná krev. Na léčbu červenou řepou reagují dobře i některé druhy leukemie.

Řepa obsahuje zinek, jod a mangan, najdeme v ní i fluor, kobalt, lithium
a vanad. Díky tomuto komplexu podporuje tvorbu inzulinu a podporuje zrakovou ostrost. Listy červené řepy jsou jedlé a obsahují betakaroten, vápník a železo. Upravují se podobně jako špenát. Čistí střeva -- v podstatě upravuje peristaltiku střeva, je účinná proti zácpě, funguje také velmi výhodně na vylučování žaludečních a žlučových šťáv a je velmi dobrá pro ženy v menopauze a nebo pro úpravu menstruačního cyklu.

Červená řepa obsahuje látku zvanou "GABA". Tato látka je součástí mozku, organismus si ji vytváří sám a používá ji jako tzv. tlumivý neurotransmiter. Když toho máte plné kecky, tak právě GABA v mozku působí jako účinný tlumič emocí. Červenou řepu je ovšem dobré pít po troškách, nikoli třeba najednou půl litru, může se totiž stát, že pak můžeme pocítit lehkou nevolnost nebo závrať.

Její čisticí schopnosti jsou opravdu veliké, proto se doporučuje ze začátku kombinovat červenou řepu s karotkou. Vysokého obsahu barviva v červené řepě se nemusíme bát. Z těla velice rychle mizí. Vylučuje se velmi snadno močí. Pokud tomu tak není a nemáme červenou moč, tak bychom si měli dát vyšetřit ledviny. A to i v případě, že moč zčervená o několik dní později.

Čtěte také: Červená řepa v kuchyni

                  Ukázka z knihy Pod pokličkou 4 - Aby tělo netrpělo