Pokud byste se někdy náhodou dostaly do Indie a chtěly si od nějakého místního domorodce objednat šálek čaje, vystačili byste si jen s jedním slovem – čaj. Čaj je prostě čaj. V Indii se to sice píše trochu jinak, ale co na tom…
Pokud si ale myslíte, že vám v konvičce přinesou zlatě nebo hnědozelený zabarvený nápoj z vylouhovaných lístků čaje, plete se. Indický čaj je docela jiný, než ten náš. Typický indický čaj totiž kromě sušených čajových listů obsahuje také lahodnou směs koření a podává se s mlékem a cukrem.
Měla jsem to štěstí, že jsem se na svých toulkách po čajovnách setkala s pravou Indkou, dámou pocházející z Indie. Jako první mě upoutalo její krásné sárí, modré, se zlatými vyšívanými lemy uvázané po způsoby SIDDHI. Jsem tajná sáríholička, i když manžel by mě přerazil, kdyby mě v tom viděl. A tak, ačkoli jsou mé znalosti angličtiny prach bídné, jsem se osmělila a k paní si s dovolením přisedla. Brzy jsem poznala, že je (ostatně jako většina Indů) ochotná domluvit se i rukama a nohama, jen aby si zkrátila dlouhou chvíli. Čekala tu na přítelkyni, ale ta se někde opozdila.
Ale abych se vrátila k tématu: Zeptala jsem se jí, jak ona vaří proslulý indický čaj: „No, to musíte smíchat špetku anýzu, trochu větší špetku kardamonu, skořici a špetičku zázvoru a všechno chvíli povařit,“ zněla její odpověď, mimochodem tady se mi opravdu hodil dvojjazyčný čajový lístek, s rozepsaným složením všech nabízených čajů. „Pak přidáte cukr a hodně mléka. Čaj musí vypadat asi takhle“ – ukazovala na hrnek v barvě hodně světlého karamelu. „ A abych nezapomněla, čaj musí mít pěnu. Takže ho musíte nalévat do hrnku z velké výšky.“
Já si samozřejmě všechno hned zapisovala (velké díky manžílkovi za blok k Vánocům) a hrubý překlad zformulovala až potom. Nejsem si jistá, jestli to řekla skutečně právě takhle přesně, ale to nejdůležitější jsem z toho pochytila. Za chvíli přišla její kamarádka (pro zvědavce, Evropanka v kostýmku, nikoli v sárí) a já se rozloučila a upalovala domů – skoro jsem zapomněla zaplatit účet. :-)
Doma jsem hned nasypala do hrnku potřebné ingredience
(kardamon mám doma pořád, třeba v cukroví je k nezaplacení) a dala vařit.
Notburga – čtenářka
Chytrážena.cz