Na této otázce se zatím nedohodli ani vědci. Rovněž veřejnost je rozdělena na
dva nesmiřitelné tábory. Hlavní otázkou zůstává jak mnoho o GM potravinách
vlastně víme? Odpůrci GMO v nich vidí uměle vytvořené nestvůry, které brzy
zničí zdraví lidí a kontaminují prostředí.
Naproti tomu jejich příznivci
je označují za téměř zázračné plodiny, vrcholný výplod znalostí lidstva,
který přinese mnoho výhod (v neposlední řadě rovněž finančních). Pomocí
genetické manipulace budou vyvinuty extrémně odolné plodiny, schopné přežití v
pouštích nebo vysokých nadmořských výškách, které by mohly nasytit mnoho
obyvatel zemí třetího světa. (Zatím se ale GMO pěstují paradoxně hlavně v
nejvyspělejších státech.)
Mnozí vědci varují přen vznikem nových bakteriálních škůdců, kteří by
sekundárně mohli napadat i plodiny GM-prosté. Doktor Pusztai ze Skotského
institutu prohlásil, že brambory s cizími geny, které produkují insekticidní
proteiny, zpomalují vývoj krys a vážně poškozují jejich imunitní systém.
Nezávisle na této zprávě se rovněž objevilo varování přicházející z britských
laboratoří. U myší krmených geneticky modifikovanými bramborami se vyvinuly
vážné abnormality zejména ve svalovém a kostním systému. Rovněž se zjistilo, že
GM-kukuřice vypěstovaná v USA
vylučuje toxin, který zabíjí škůdce (konkrétně se jedná o jeden druh motýla), a
proto je spotřeba pesticidů výrazně nižší. Otázkou zůstává, co tento toxin
provede v lidském těle, zda bude mutovat a co se stane s přirozeným potravním
řetězcem, když jeden škůdce vyhyne. Bylo by hodně naivní spoléhat se na to, že
si příroda „nějak pomůže sama“.
Měly by se tedy GMO alespoň označovat na obalech, aby měli spotřebitelé možnost
volby? Evropská Unie říká v zásadě „ano“. V České republice rovněž ze zákona
platí povinnost označovat geneticky modifikované potraviny. Odpověď na tuto
otázku ovšem není snadná zejména v USA, kde působí silné tlaky z obou
stran. Označování tedy (zatím!) není nutné. Američtí vývozci ale mohou narazit
na tvrdý odpor, pokud nebudou cílovému státu schopni dokázat, že jejich
produkty jsou GM-prosté. V poslední době nabral vývoj nečekaný spád, když dvě
světové velmoci nezávisle na sobě prohlásily GMO za bezpečné. Úřad pro
potraviny Austrálie a Nového Zélandu (ANZFA) prohlásil, že četné vědecké studie
ukazují, že potraviny z geneticky modifikovaných plodin jsou bezpečné a prosté
alergenů. Prohlášení přišlo poté, co anglická Královská společnost uveřejnila
studii, ukazující, že neexistují vědecké důkazy o riziku GM potravin pro
spotřebitele.
Další využití GMO-produktů
Použití GMO v potravinářství je jednou, nikoliv jedinou možností jejich
uplatnění. Oblastí, kde tyto organismy skutečně potřebujeme, je především
výzkum. Nabízí se nám nepřeberné množství použití GMO ve vědě a výzkumu,
proto se na tomto místě zmíním jen o některých příkladech.
Příprava geneticky modifikovaných organismů patří mezi základní metody výzkumu
v oblasti biologie a medicíny. Jedná se zejména o studium závažných lidských chorob.
Je možné vnést gen, který je odpovědný za určité lidské onemocnění, do
laboratorního zvířete a vytvořit tak model lidského onemocnění, který umožní
lepší poznání této nemoci a pomůže odhalit způsob léčby. Takovými geny jsou
například onkogeny (způsobující rakovinu) nebo gen ren-2, používaný k vytvoření
experimentálního modelu pro hypertenzi (vysoký tlak). Zvířata s mutacemi ve
zcela konkrétních genech (genové knock-iny) slouží jako modely třeba pro
Alzheimerovu chorobu.
Významné jsou rovněž bakterie, které mají díky genetické modifikaci schopnost
produkovat proteiny, které bychom jen obtížně získávali z původních zdrojů.
Velmi nepříjemné krizi například zabránil snadný zdroj lidského inzulínu
produkovaného geneticky modifikovanými bakteriemi, který nahradil nedostatek
hovězího inzulínu využívaného k léčbě stále rostoucího počtu diabetiků. Většina
látek biologického původu, určená pro komerční účely, se dnes vyrábí z
modifikovaných bakterií. Tím se nejen zlevňuje jejich výroba, ale především se
šetří původní zdroje těchto látek. Podobně jako z bakterií, můžeme proteiny
získávat z mléka geneticky modifikovaných hospodářských zvířat. Tímto způsobem
se připravuje například koagulační faktor IX, ale i další farmaceuticky
významné látky. Poněkud kuriózní je příklad získávání biooceli (nové označení
pro protein vyskytující se v pavučinách a udávající pavučině skvělé mechanické
vlastnosti) z mléka koz.
Jak už dnes všichni dobře vědí, genetickou modifikací organismů se nám
otevírají nevídané možnosti, zasahující takřka do všech sfér našich životů.
Dostala se nám do rukou vesmírná moc a záleží pouze na nás, na našem svědomí a
zodpovědnosti, jak s ní naložíme…
agrant – čtenářka
ChytráŽena.cz