Jsou geneticky modifikované potraviny bezpečné?

Na této otázce se zatím nedohodli ani vědci. Rovněž veřejnost je rozdělena na dva nesmiřitelné tábory. Hlavní otázkou zůstává jak mnoho o GM potravinách vlastně víme? Odpůrci GMO v nich vidí uměle vytvořené nestvůry, které brzy zničí zdraví lidí a kontaminují prostředí.

Naproti tomu jejich příznivci  je označují za téměř zázračné plodiny, vrcholný výplod znalostí lidstva, který přinese mnoho výhod (v neposlední řadě rovněž finančních). Pomocí genetické manipulace budou vyvinuty extrémně odolné plodiny, schopné přežití v pouštích nebo vysokých nadmořských výškách, které by mohly nasytit mnoho obyvatel zemí třetího světa. (Zatím se ale GMO pěstují paradoxně hlavně v nejvyspělejších státech.)

Mnozí vědci varují přen vznikem nových bakteriálních škůdců, kteří by sekundárně mohli napadat i plodiny GM-prosté. Doktor Pusztai ze Skotského institutu prohlásil, že brambory s cizími geny, které produkují insekticidní proteiny, zpomalují vývoj krys a vážně poškozují jejich imunitní systém. Nezávisle na této zprávě se rovněž objevilo varování přicházející z britských laboratoří. U myší krmených geneticky modifikovanými bramborami se vyvinuly vážné abnormality zejména ve svalovém a kostním systému. Rovněž se zjistilo, že GM-kukuřice vypěstovaná v USA vylučuje toxin, který zabíjí škůdce (konkrétně se jedná o jeden druh motýla), a proto je spotřeba pesticidů výrazně nižší. Otázkou zůstává, co tento toxin provede v lidském těle, zda bude mutovat a co se stane s přirozeným potravním řetězcem, když jeden škůdce vyhyne. Bylo by hodně naivní spoléhat se na to, že si příroda „nějak pomůže sama“.
Měly by se tedy GMO alespoň označovat na obalech, aby měli spotřebitelé možnost volby? Evropská Unie říká v zásadě „ano“. V České republice rovněž ze zákona platí povinnost označovat geneticky modifikované potraviny. Odpověď na tuto otázku ovšem není snadná zejména v USA, kde působí silné tlaky z obou stran. Označování tedy (zatím!) není nutné. Američtí vývozci ale mohou narazit na tvrdý odpor, pokud nebudou cílovému státu schopni dokázat, že jejich produkty jsou GM-prosté. V poslední době nabral vývoj nečekaný spád, když dvě světové velmoci nezávisle na sobě prohlásily GMO za bezpečné. Úřad pro potraviny Austrálie a Nového Zélandu (ANZFA) prohlásil, že četné vědecké studie ukazují, že potraviny z geneticky modifikovaných plodin jsou bezpečné a prosté alergenů. Prohlášení přišlo poté, co anglická Královská společnost uveřejnila studii, ukazující, že neexistují vědecké důkazy o riziku GM potravin pro spotřebitele.

Další využití GMO-produktů

Použití GMO v potravinářství je jednou, nikoliv jedinou možností jejich uplatnění. Oblastí, kde tyto organismy skutečně potřebujeme, je především výzkum. Nabízí se nám  nepřeberné množství použití GMO ve vědě a výzkumu, proto se na tomto místě zmíním jen o některých příkladech.
Příprava geneticky modifikovaných organismů patří mezi základní metody výzkumu v oblasti biologie a medicíny. Jedná se zejména o studium závažných lidských chorob. Je možné vnést gen, který je odpovědný za určité lidské onemocnění, do laboratorního zvířete a vytvořit tak model lidského onemocnění, který umožní lepší poznání této nemoci a pomůže odhalit způsob léčby. Takovými geny jsou například onkogeny (způsobující rakovinu) nebo gen ren-2, používaný k vytvoření experimentálního modelu pro hypertenzi (vysoký tlak). Zvířata s mutacemi ve zcela konkrétních genech (genové knock-iny) slouží jako modely třeba pro Alzheimerovu chorobu.
Významné jsou rovněž bakterie, které mají díky genetické modifikaci schopnost produkovat proteiny, které bychom jen obtížně získávali z původních zdrojů. Velmi nepříjemné krizi například zabránil snadný zdroj lidského inzulínu produkovaného geneticky modifikovanými bakteriemi, který nahradil nedostatek hovězího inzulínu využívaného k léčbě stále rostoucího počtu diabetiků. Většina látek biologického původu, určená pro komerční účely, se dnes vyrábí z modifikovaných bakterií. Tím se nejen zlevňuje jejich výroba, ale především se šetří původní zdroje těchto látek. Podobně jako z bakterií, můžeme proteiny získávat z mléka geneticky modifikovaných hospodářských zvířat. Tímto způsobem se připravuje například koagulační faktor IX, ale i další farmaceuticky významné látky. Poněkud kuriózní je příklad získávání biooceli (nové označení pro protein vyskytující se v pavučinách a udávající pavučině skvělé mechanické vlastnosti) z mléka koz.

Jak už dnes všichni dobře vědí, genetickou modifikací organismů se nám otevírají nevídané možnosti, zasahující takřka do všech sfér našich životů. Dostala se nám do rukou vesmírná moc a záleží pouze na nás, na našem svědomí a zodpovědnosti, jak s ní naložíme…

agrant – čtenářka

ChytráŽena.cz