„Základní pravidlo Moravskoslezské kuchyně zní: čím víc půjdete na sever, tím více bude tradiční jídelníček ovlivněn polskými vlivy. "
Tradiční kuchyně Moravskoslezského kraje je ve svém základu ovlivněna mnoha vlivy; počínaje časy Rakousko-uherska, přes kuchyni židovskou, polskou a německou a konče jídly polskými. Typickým příkladem této jídelní polykultury je Maďarský guláš, který v našich místních hospůdkách a kuchyních zdomácněl natolik, že si jídelníček bez něj ani nedovedeme představit.
Moravskoslezský kraj byl dříve hlavně krajem horníků, takže jídla, která tito tvrdě pracující lidé jedli, musela být vydatná a bohatá na živiny. Máme v oblibě spíše jídla těžká, i když to v žádném případě nejsou jídla nezdravá. Proto si u nás milovníci šampaňského a lehkých vín na své opravdu nepřijdou. Slezané své nedělní obědy zapíjejí nejradši hutným červeným vínem, pivem a samozřejmě domácí pálenou slivovicí.
Prubířským kamenem kuchyně moravskoslezska jsou určitě polévky. Velmi husté a s množstvím kvalitních ingrediencí. Dobře uvařená slezská polévka, nejlépe ještě posypaná sýrem, se může s klidem podávat jako hlavní chod a garantuji vám, že hostům už pak nezbude v žaludku místo ani na zákusek …
… A to bude zatracená škoda, protože moravskoslezská kuchyně se pyšní skvěle zvládnutými kynutými koláči s makovou, povidlovou, tvarohovou, ale i zelnou nádivkou. Však stačí navštívit některou z četných místních slavností a uvidíte, jak dobře si tu žijeme!
Ale nejznámější moravskoslezskou pochoutkou jsou určitě štramberské uši. Je to vlastně druh perníku stočený do kornoutku. Jejich tvar je vzpomínkou na
A pokud jste tomuto úžasnému cukrovíčku propadli jako já, můžete si je doma jednoduše upéct!
Koření důkladně promícháme s moukou a sodou a poté ručně důkladně zapracujeme ostatní přísady. Těsto zabalíme do fólie a uložíme na 24 hodin do chladu. Pak ho vyvalíme na 3-4 mm silnou placku, ze které vykrájíme oválky. Oválky klademe na olejem dobře vymazaný plech a upečeme dozlatova. Ještě horké je stočíme do kornoutků a necháme vychladnout. Můžeme podávat jen tak, nebo obalené v čokoládě, oříšcích, kokosu apod.
Moravskoslezský kraj má ale i další, i když už ne tolik známe speciality. No schválně, slyšeli jste už někdy pojem bachora? Nebo Placky na blaszi? Tak abyste při návštěvě restaurace zoufale netápali v jídelníčku, trochu vám napovím:
Bachora je dokřupava upečené střevo nebo žaludek, plněný brambory, cibulí, slaninou a kořením a hojně zasypaný kmínem. Opravdová lahůdka a může se jíst i bez chleba.
Placky na blaszi jsou zase velmi jednoduché placky z brambor, mouky a soli. Milovníci štíhlé linie si teď určitě zavýsknou, protože Placky na blaszi se připravují tradičně bez kapky oleje, pečené jen na horké litinové plotně. Tradiční přílohou jsou teplé škvarky nebo smetana smíchaná s cukrem. Jednoduché multifunkční jídlo, nemyslíte?
Třetí specialitou je speciální jemná bílá klobása zapékaná v chlebovém těstě. Pokud na ni dostanete chuť, najdete ji na jídelníčku pod tak rozkošnými názvy, jako je szoldra, pecynek nebo murzyn, anebo prostě jako „bílou klobásu v chlebovém těstě.“ :-)
A na závěr vám tu ještě přidám zjednodušený recept na tuto výtečnou pochoutku, to čistě pro případ, že už se vám sbíhají sliny, ale hned tak se k nám nedostanete.
Notburga – čtenářka
ChytráŽena.cz