Škvarky z kachní kůže

Kachní kůži rozkrájíme na čtverečky a necháme rozškvařit stejně jako sádlo. Přichytává se ke dnu, ale poctivě mícháme a sádlo sléváme.
Ke konci, když už jsme zoufalí, že to bude stále bledá žoužev, kůži pokropíme asi čtyřmi lžícemi mléka a potom zíráme, jak se z ní vytváří zlaté, místy až hnědé škvarečky libé vůně. Přendáme na talířek, řádně osolíme a kocháme se pohledem na muže, který u fotbalu křoupá nejoblíbenější část kachny - vypečenou kůžičku.
(Koupila jsem kachny dvě, mají je v akci, no nekup to za 49,90!. Prsíčka, byly to spíš nulky :-), už odpočívají v utěrce na dně ledničky podle receptu z Olivové kuchařky. Pokusím se na ně nesáhnout celé tři týdny, proto jsou omotaná provázkem s mnoha uzlíky. Narozdíl od původního receptu jsem z nich stáhla kůži i se sádlem, takže bylo škvarků víc. Stehýnka byla k nedělnímu obědu pečená s Oldovo karamelovým zelím a haluškami. Ze hřbetů a drůbků jsem uvařila silný vývar, jehož část už odpočívá v mrazáku. Inu, taková malá kachní zabijačka!)